národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR

příčina úmrtí

zahynul v káznici

bydliště

Brno, Pisárecká 1

vzdělání

reálka v Jevíčku,
1911–1915 a 1920–1921 Česká vysoká škola technická v Brně - kulturní inženýrství (meliorace)

jiné pocty

Doktor technických věd in memoriam

zaměstnání

odborné a zájmové organizace

Sokol (župa Jana Máchala, Sokol Brno I)

poznámky

Za první světové války narukoval jako vojín 93. pěšího pluku. Zajat 10. 6. 1916 u Černovic. Do legií se přihlásil v Penze. Do československých legií v Rusku zařazen 2. 4. 1918, prvním útvarem 5. střelecký pluk, hodnost: vojín. Konec v legiích 18. 7. 1921, posledním útvarem technické oddělení důstojnické školy, hodnost: poručík (v roce 1926 doložen jako nadporučík v záloze 15. pěšího pluku -Menš).
V roce 1921 dokončil vysokoškolská studia přerušená první světovou válkou a po krátkém působení ve službách zemského úřadu začal v roce 1923 pracovat v městských vodárnách, kde se spolu s ředitelem Ing. Vojtěchem Benešem podílel na vybudování moderní čistící stanice a městských lázní. Spolu se také za okupace zapojili do odboje v Obraně národa (skupina Brno-západ).
Ludvík Mackrle byl zatčen 29. 1. 1940, vězněn v Brně v Sušilových kolejích, poté ve Vratislavi. Lidový soud jej odsoudil 4. 11. 1942 k sedmiletému žaláři. Trest si odpykával v káznicích v Dietzu a Briegu, kde zemřel na následky vězeňský útrap.
V káznici v Briegu díky vězeňskému dozorci, který mu do cely nosil potřebné věci, včetně logaritmického pravítka, napsal pojednání o moderním vodárenství. Po jeho smrti byly rodině zaslány věci zemřelého. Tomu ovšem předcházel dopis onoho dozorce Ludmile Mackrlové, kde ji upozornil na to, že balík bude mít dvojí vrstvu, ve které budou uloženy spisy zemřelého. Tak se skutečně stalo, poznámky ing. Ludvíka Mackrla v počtu přes 80 listů byly po válce vyvázány s konečnou poznámkou odkazu pro syny Svatopluka a Vladimíra.
(Informace pro naši encyklopedii doplnil pan Zdeněk Klobouk, děkujeme.)


V literatuře a na pamětních deskách kolísá psaní příjmení v podobě „Mackrle x Mackerle“. Zřídkaveselý a kol. uvádějí místo úmrtí Wohlau.
Jeho příjmení by se mělo správně psát Mackrle. Z původního příjmení Matzker asi kolem roku 1665 vznikly dvě podoby: Matzkrle (1650) a Matzkerle (1732). Poté vznikla jedna forma psaní v oblasti Jevíčka a Jaroměřic, tedy Mackerle, druhá podoba psaní, Mackrle, se používala v matrikách Biskupic, kde se Ing. Ludvík Mackrle narodil. Za objasnění historického vývoje psaní příjmení děkujeme čtenáři naší encyklopedie. V naší encyklopedii užíváme podobu dle matričného záznamu (-Menš).

prameny, literatura

zobrazit

osoby

Vojtěch Beneš
švagr, spolupráce při budování vodárenského podniku Jan Mézl
švagr, J. Mézl byl svědkem sňatku L. Mackrla Karel Tomeš
spolupracovník

partneři

Ludmila Mackrlová (Mézlová)
sňatek: 10. 7. 1926, Brno (kostel sv. Tomáše)

děti

Vladimír Mackrle
Svatopluk Mackrle

rodiče

František Mackrle
Aloisie Mackrlová (Šmýdová)

sourozenci

Josef Mackrle

ulice

Pisárecká
bydliště ve služební bytě v areálu vodáren, dnes již neexistuje (v matrice oddaných uvedeno jako „Vodárny 10“, odtud zřejmě vznikl omyl při odhalování Kamene zmizelého -Menš)

osoba na objektech

oběti 2. světové války
pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/03
příjmení použito v nesprávné podobě (-Menš) oběti Sokola Brno I ve světových válkách
pamětní deska: Kounicova 20-22/01
příjmení použito ve správné podobě (-Menš) oběti druhé světové války
pamětní deska: Pisárecká 1/01
příjmení použito ve správně podobě (-Menš) uctění památky obětí okupace - L. Mackrle
Kámen zmizelého: Pisárecká 1/04
příjmení použito v nesprávné podobě (-Menš)

události

10. 9. 2015
Umístění dalších Kamenů zmizelých v Brně
jedna z osobností, jíž je věnován jeden z „Kamenů zmizelých“ 23. 11. 1947
Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
oběti Sokola Brno I 16. 12. 1945
Vzpomínková tryzna obětem nacistické perzekuce z řad členů Tělocvičné jednoty Sokol Brno I

autor

Menš