Ing. Ludvík Mackerle

* 8.8.1893 Biskupice (okres Svitavy) – † 28.6.1943 Brieg


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

zahynul v káznici


bydliště

Brno


vzdělání

střední škola v Jevíčku,
1911–1915 a 1920–1921 Česká vysoká škola technická v Brně - kulturní inženýrství (meliorace)


jiné pocty

Doktor technických věd in memoriam


zaměstnání

náměstek ředitele ve vodárnách města Brna


odborné a zájmové organizace

Sokol (župa Jana Máchala, Sokol Brno I)


poznámky

Za první světové války narukoval jako vojín 93. pěšího pluku. Zajat 10. 6. 1916 u Černovic. Do legií se přihlásil v Penze. Do československých legií v Rusku zařazen 2. 4. 1918, prvním útvarem 5. střelecký pluk, hodnost: vojín. Konec v legiích 18. 7. 1921, posledním útvarem „technod. důst. šk.“, hodnost: poručík.
V roce 1921 dokončil vysokoškolská studia přerušená první světovou válkou a po krátkém působení ve službách zemského úřadu začal v roce 1923 pracovat v městských vodárnách, kde se spolu s ředitelem Ing. Vojtěchem Benešem podílel na vybudování moderní čistící stanice a městských lázní. Spolu se také za okupace zapojili do odboje v Obraně národa (skupina Brno-západ).
Mackerle byl zatčen 29. ledna 1940, vězněn v Brně v Sušilových kolejích, poté ve Vratislavi. Lidový soud jej odsoudil 4. listopadu 1942 k sedmiletému žaláři. Trest si odpykával v káznicích v Dietzu a Briegu.
V literatuře a na pamětních deskách kolísá psaní příjmení v podobě „Mackrle x Mackerle“. Zřídkaveselý a kol. uvádějí místo úmrtí Wohlau.
Jeho příjmení by se mělo správně psát Mackrle. Z původního příjmení Matzker asi kolem roku 1665 vznikly dvě podoby: Matzkrle (1650) a Matzkerle (1732). Poté vznikla jedna forma psaní v oblasti Jevíčka a Jaroměřic, tedy Mackerle, druhá podoba psaní, Mackrle, se používala v matrikách Biskupic, kde se Ing. Ludvík Mackrle narodil. Za objasnění historického vývoje psaní příjmení děkujeme čtenáři naší encyklopedie.



osoby

Vojtěch Beneš
spolupráce při budování vodárenského podniku Karel Tomeš
spolupracovníl


osoba na objektech

oběti 2. světové války
pamětní deska: Dominikánské náměstí 1/03 oběti Sokola Brno I ve světových válkách
pamětní deska: Kounicova 20-22/01 oběti druhé světové války
pamětní deska: Pisárecká 1/01 uctění památky obětí okupace - L. Mackerle
jiná realizace: Pisárecká 10/02


události

10. 9. 2015
Umístění dalších tzv. „Kamenů zmizelých“ v Brně
jedna z osobností, jíž je věnován jeden z "Kamenů zmizelých"
23. 11. 1947
Odhalení památníku TJ Sokol Brno I
oběti Sokola Brno I
16. 12. 1945
Vzpomínková tryzna obětem nacistické perzekuce z řad členů Tělocvičné jednoty Sokol Brno I


Menš


Aktualizováno: 03. 03. 2020