česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Brněnský novinář Rudolf Těsnohlídek vylíčil konec Lojkovy životní pouti v nekrologu, zveřejněném v Lidových novinách dne 28. července 1926, takto: „Hospodský ležel na posteli a jen se díval, kterak si hosté točí a pijí na jeho zdraví, leč chystal se již na prkno, jež znamená poslední cípek světa. Zemřel do tří dnů.
Brno jeho smrt přehlédlo a kdyby nebylo obavy o pozůstalost, byl by si jí nevšiml snad nikdo kromě nejbližších sousedů a nejvytrvalejších hostí. Byla tedy povolána policie, aby pozůstalost uchránila, a tu se objevila hromada šperků, zdobených rozličnými korunkami a takto se rozvinul před zraky nezasvěcených fantastický obraz minulosti Leopolda Lojky, přímého svědka sarajevského atentátu.“

Telč, Fabrická (Hradecká) ulice 129,
Švábov u Jihlavy,
Vídeň, Favorittenstraße 16

Brno:
- Nádražní 2
- Vranovská 19

1892–1897 obecná škola v Telči,
1897–1902 řeznický učedník,
řidičský kurz ve Vídni (1912)

Záslužný železný kříž s korunou,
Jubilejní kříž,
Jezdecký odznak

v roce 2014 byla vydána pamětní medaile Atentát v Sarajevu (autor Karel Zeman) - na aversu je profil následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este a jeho ženy Žofie, na reverzu atentátník Gavrilo Princip stojí v ústech smrtky a auto řídí Leopold Lojka

tovaryš a řezník (1902–1907),
voják a poddůstojník 6. dragounského pluku rakousko-uherské armády (1907–1909),
osobní řidič hraběte Františka Alfréda Marii Harracha (1910–1914),
poddůstojník rakousko-uherské armády (1914–1918),
poddůstojník československého automobilového vojska (1918–1920, z armády propuštěn v hodnosti záložního rotmistra),
hostinský ve Znojmě (1920–1924),
hostinský v Brně (1924–1926)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 59, hrob. č. 417–418 (původně hrob č. 723)

Leopold Lojka se narodil v rodině kočího Václava Lojky a Marie Lojkové, rozené Jašové.
V rámci povinné vojenské služby se zúčastnil císařských manévrů, konaných ve Velkém Meziříčí 8. a 9. září 1909; jako pozorovatelé a hosté hraběte Františka Harracha, majitele velkomeziříčského panství, zde byli přítomni rakouský císař František Josef I., německý císař Vilém II. a arcivévoda a následník trůnu František Ferdinand d´Este se svým styčným důstojníkem, arcivévodou Karlem Františkem Josefem (pozdějším císařem Karlem I.).
Po ukončení manévrů se v čase odpočinku vojska přihodila mimořádná událost: v noci z 10. na 11. září 1909 způsobilo světlo dálkového reflektoru splašení koní dragounského pluku. Leopold Lojka s nasazením vlastního zdraví i života splašené koně zastavil, uklidnil a získal si tak sympatie hraběte Harracha, který jej přijal do svých služeb.
Po uzdravení byl dragoun Lojka přeložen do zálohy a krátce nato jej hrabě Harrach doporučil pro absolvování řidičského kurzu ve Vídni. Leopold Lojka se tak stal profesionálním řidičem a ujal se Harrachova vozu Gräf und Stift Double Phaeton registrační značky A-III-118.
Roku 1914 obdržel hrabě Harrach rozkaz, účastnit se manévrů v bosenském Sarajevu a být se svým vozem i řidičem k dispozici generálnímu inspektorovi branných sil monarchie a následníkovi trůnu, arcivévodovi Františku Ferdinandovi d´Este. Hrabě Harrach proto podnikl na svou dobu jedinečnou expedici po Evropě a s Leopoldem Lojkou za volantem dojel ze svého vídeňského paláce až do Sarajeva vlastním vozem. Cestovatelé opustili Vídeň 31. května 1914 ráno, svého cíle Sarajeva dosáhli po mnoha útrapách dne 18. června 1914.
Konec manévrů byl plánován na neděli 28. června 1914, tento den měl být vyhrazen pro slavnostní jízdu městem.
František Ferdinand si s manželkou Žofií zvolil pro tuto vyjížďku právě Harrachův otevřený vůz s řidičem Lojkou. A právě tato okolnost (společně s dalšími souhrami náhod) způsobila, že se Leopold Lojka jako zcela neznámý člověk podílel na běhu světových dějin a 1. světová válka tak začala prostřednictvím sarajevského atentátu přímo za jeho zády. Při soudním procesu s atentátníky rovněž vypovídal jako svědek, identifikoval Gavrilo Principa a okolnosti atentátu sám podrobně popsal v dodnes dochované rukopisné zprávě.
Krátce po vypuknutí války byl Lojka mobilizován a poslán do Mostaru, v roce 1916 byl převelen do Klosterneuburgu u Vídně, kde dle vlastního tvrzení působil ve službách císaře Karla I.

Dne 28. listopadu 1916 se Leopold Lojka oženil s Annou Lhotskou, narozenou v rakouském Zurndorfu. Z manželství vzešly dvě děti, starší František a mladší Alfréd. Po pádu monarchie se rodina nejprve pokusila uchytit existenčně ve Znojmě; dne 7. července 1920 obdržel Lojka koncesi k hostinské činnosti.
Lojkův další život však nebyl příliš šťastný, syn František pravděpodobně ve Znojmě zemřel, manželství s Annou bylo rozloučeno dne 28. prosince 1923. Anna se krátce nato znovu provdala za železničního úředníka Franze Karaska a odstěhovala se do Guntramsdorfu u Vídně. Syn Alfréd byl na základě rozhodnutí Okresního soudu ve Znojmě a v Brně svěřen do péče otci, v době školních prázdnin pobýval u své matky.
Protože znojemská restaurace nepřinášela požadované zisky, přesídlil Lojka do Brna, kde se policejně přihlásil 21. srpna 1924.
Dne 7. února 1925 získal od města koncesi pro provozování restaurace na adrese Vranovská 19. Přestože byl dle vzpomínek pamětníků rázovitým krčmářem, vedení podniku zjevně nezvládal, nadělal mnoho dluhů a občas se v opilosti dopouštěl excesů a výtržností.
Jako opuštěný, zapomenutý a nemocný muž zemřel Leopold Lojka ve svém bytě nad restaurací dne 18. července 1926 v 18:30 hodin. Pohřeb na ÚH v Brně se konal 20. 7. 1926.

Hrobové místo Leopolda Lojky bylo upraveno v roce 2014 nákladem Brněnského městského střeleckého sboru za finanční podpory Statutárního města Brna.
(Medailonek pro naši encyklopedii zpracoval a fotografie poskytl dne 9. 4. 2012 pan Jiří Skoupý, děkujeme.)

zobrazit

František Maria Alfred Harrach
hrabě Harrach zaměstnával Leopolda Lojku jako řidiče Rudolf Těsnohlídek
Rudolf Těsnohlídek napsal nekrolog Leopolda Lojky

Anna Karásková (Lhotská, rozloučená Lojková)
sňatek: 28. 11. 1916 (manželství bylo rozloučeno 28. 11. 1923)

František Lojka
Alfréd Lojka

Václav Lojka
Marie Lojková (Jašová)

Eduard Lojka
Karel Lojka
Václav Lojka
Anna Kučerová (Lojková)
Marie Schwabová (Lojková)

Nádražní
bydliště Vranovská
sídlo jeho restaurace, současně bydliště a posléze i místo úmrtí

L. Lojka
pamětní deska: Vídeňská 96, skupina 59/01

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku

29. 6. 2014
Slavnostní odhalení pamětní desky L. Lojky 28. 6. 2014
Velká válka v Brně. Vzpomínkové akce ke 100. výročí vypuknutí I. světové války, manévrů C. a k. armády a sarajevského atentátu
řidič arcivévody a následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este v okamžiku atentátu v Sarajevu dne 28. 6. 1914

mapa
matriční záznam úmrtí Leopolda Lojky

Menš