Encyklopedie dějin města Brna

Oldřich Fictum

    Oldřich Fictum


    • * 3.7.1907 Kout na Šumavě (okres Domažlice) – † 18.3.1943 Frankfurt nad Mohanem


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      urna převezena spolu s ostatky dalších popravených z Obrany národa ve Frankfurtu nad Mohanem do Brna a s vojenskými poctami uložena 7. září 1967 na Ústředním hřbitově

    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Kout na Šumavě čp. 149 (rodný dům)


    • vzdělání

      vyučen elektrotechnikem v Plzni,
      Vyšší elektrotechnická škola v Praze (1928 maturita)

    • jiné pocty

      jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí okupace na náměstí Svobody ve Vsetíně a na pomníku obětí druhé světové válce v Koutě na Šumavě


    • zaměstnání

      úředník Škodových závodů v Plzni (po vykonání základní vojenské služby)
      voják z povolání od 1. 1. 1931 (Plzeň, Brno, České Budějovice, Tábor),
      v roce 1936 přidělen velitelství sboru v Brně (zde až do rozpuštění čs. armády),
      poté technický úředník ve Zbrojovce Brno (od dubna 1939)


    • čestný hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 56a


    • poznámky

      Prezenční vojenskou službu vykonal v Nitře, dosáhl hodnosti podporučíka. V roce 1931 vstoupil jako aktivní důstojník technické zbrojní služby do Zbrojovky v Brně k Zbrojně technickému úřadu. Na podzim roku 1931 přeložen do Plzně do kurzu pro důstojníky technické zbrojní služby z povolání. Po ukončení kurzu přidělen k 305. pluku do Českých Budějovic jako zbrojní důstojník, poté do Tábora, odkud byl v červenci 1934 přeložen opět do Zbrojovky v Brně.
      V roce 1935 absolvoval pyrotechnický kurz v Plzni a Poličce, povýšen na nadporučíka. V roce 1937 absolvoval kurz pro dozorčí orgány válečného průmyslu v Praze a byl pak přidělen ke štábu velitelství III. sboru v Brně jako referent těžkého válečného průmyslu u 4. oddělení štábu, jehož přednostou byl major generálního štábu Kuběna; byl také správcem důstojnické jídelny sboru.
      Po likvidaci čs. armády vstoupil v dubnu 1939 do Zbrojovky v Brně jako technický úředník konstrukčního oddělení.
      Odboje se účastnil v ilegální organizaci Obrana národa (skupina Brno-venkov, úsek Zbrojovka, kraj Brno-město).
      Nejdůležitějším úkolem byla organizování systematického vynášení zbraní ze Zbrojovky, čehož se i sám aktivně účastnil; dále využíval svých častých služebních cest do Vsetína a Povážské Bystrice k navázání kontaktů s tamními skupinami s cílem zajistit převádění občanů z protektorátu za hranice.
      V prosinci 1939 neodevzdal svůj cestovní pas ve Zbrojovce, jak bylo nařízeno, připravoval se k odchodu do zahraničí, který se měl uskutečnit 6. prosince 1939 ve 13 hodin (týž den ráno v 8 hodin jej však zatklo brněnské gestapo). Vězněn byl v Brně na Špilberku, v Sušilových a Kounicových kolejích, znovu v Sušilových kolejích; poté byl převezen do Vratislavi, na Mírov, do Wolfenbüttelu, Diezu a nakonec do Frankfurtu nad Mohanem. Dne 22. října 1942 byl lidovým soudem odsouzen k trestu smrti, rozsudek byl vykonán ve Frankfurtu nad Mohanem 18. března 1943. V posledním dopise snoubence Marii Komínkové napsal, že špilberské noci a sušilovský pobyt byly horší než několikahodinová operace při vědomí.
      Snoubenka sdělila vnučce štábního kapitána Jelínka, PhDr. Radce Bartekové, při osobní návštěvě, že Oldřich Fictum si ve vězení přál, aby se alespoň „na dálku“ uskutečnil jejich sňatek - věřil ve vítězný konec války a doufal, že po osvobození by se jí jako jeho ženě dostalo nějakého ocenění. Snoubenka vyjednala všechny administrativní záležitosti sňatku, ale dostala z věznice ve Frankfurtu zprávu, že rozsudek byl již vykonán, ovšem nebyla to pravda, poprava byla provedena později, takže nemohla splnit ani tuto prosbu svého snoubence.
      Bohužel se nepodařilo paní přesvědčit, aby veškerou korespondenci, kterou od snoubence dostávala z vězení, věnovala do sbírek Muzea města Brna; měla ji svázanou do knížky a rozhodla se, protože je to její osobní památka, bude knížka uložena do rakve při jejím úmrtí. Tak byly zničeny památky na velice statečného člověka, který svým chováním zachránil mnohé spolupracovníky z odboje.
      Ve sbírkách muzea se nachází zlomky památek, které byly získány darem na základě článku R. Bartekové v Hlasu revoluce; tyto dokumenty z věznice v Mírově ukazují Oldřicha Fictuma jako nezlomeného a u spoluvězňů oblíbeného optimistického člověka.


    • obrazy

      img0168.jpg img0169.jpg img19337.jpg img19338.jpg img19637.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit "Oldřich Fictum"
      "Brněnské hřbitovy. Průvodce po jejich historii, čestných hrobech města Brna, památkově chráněných náhrobcích a vojenských pohřebištích"
      "Čestné pohřebiště účastníků odbojového hnutí na Ústředním hřbitově v Brně"
      "Obrana národa na Brněnsku 15.3.1939-29.2.1940"
      "Sbírky Muzea města Brna"


    • rodiče

      František Fictum
      Magdalena Fictumová (Kocourová)


    • sourozenci

      Jan Vladislav Fictum
      František Fictum
      Bořivoj Fictum


    • osoba na objektech

      oběti zaměstnanců Zbrojovky
      pomník: Lazaretní 7/01 popravení ve Frankfurtu nad Mohanem
      pomník: Vídeňská 96, skupina 56a/04
      místo posledního odpočinku


    • události

      7. 9. 1967
      Pietní akt na Ústředním hřbitově


    • související odkazy

      zápis v matrice narozených


    • autor

      Menš


Aktualizováno: 09. 12. 2016

Moták Oldřicha Fictuma (kresba věznice na Mírově). MuMB - sbírky, inv. č. 154873.