česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

"Všechny naše kroky musí vésti láska k národu i jeho štěstí." J. K. Tyl
(motto na rodinném vzpomínkovém oznámení jeho smrti v říjnu 1945)

zahynul v káznici

Vídeň,
Vedrovice,
Olomouc,
Dolní Kounice č. 600

obecná škola ve Vedrovicích a Dolních Kounicích,
tři třídy měšťanské školy v Dolních Kounicích (IV. třída v Brně Na Zvonařce),
1927–1931 Vyšší průmyslová škola - obor strojnický (Brno, Sokolská ulice - zde maturita)

štábní kapitán in memoriam,
jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí 2. světové války na hřbitově v Dolních Kounicích

vězeňský hřbitov na Mírově, po exhumaci v roce 1945 hřbitov v Dolních Kounicích

S rodiči se stěhoval koncem roku 1917 do své domovské obce Vedrovic (okr. Moravský Krumlov). V roce 1920 se přestěhovali do Dolních Kounic.
Po maturitě se na jaře 1932 přihlásil k dělostřeleckému pluku do Lučence. Na podzim téhož roku odešel do školy pro záložní důstojníky v Košicích, po absolvování přidělen k dělostřeleckému pluku v Žilině. Odtud propuštěn na podzim 1933 po ukončení prezenční vojenské služby. Když nebyl přijat do vojenské akademie v Hranicích, "ačkoliv zkoušku s úspěchem složil a vojenské povolání neskonale miloval" (jak napsal v roce 1945 jeho otec v životopise syna pro Posádkové velitelství v Brně).
Na jaře 1934 byl přijat k pluku lehkého dělostřelectva č. 6 ve Znojmě v hodnosti četaře, na podzim 1934 odešel do zbrojní školy v Plzni v hodnosti podporučíka. Po jejím absolvování přeložen v létě 1935 jako poručík do Zemské zbrojnice V v Olomouci, kde působil do roku 1937 - tehdy byl přeložen ke zbrojnímu technickému úřadu při Československé zbrojovce v Brně, kde zůstal až do svého zatčení pro činnost v ilegální organizaci Obrana národa dne 13. dubna 1940. V Obraně národa pracoval ve skupině Brno-východ, úsek Zbrojovka.
Vězněn byl v Brně v Kounicových kolejích, ve Vratislavi, na Mírově, ve Wolfenbüttelu, znovu ve Vratislavi, Wohlau, Briegu a opět na Mírově. Při druhém pobytu ve Vratislavi byl odsouzen 16. června 1942 k deseti letům káznice, když původní návrh trestu zněl smrt.
Původně byl pohřben na hřbitově v Mírově, odkud byly ostatky exhumovány a slavnostně pohřbeny 28. října 1945 v Dolních Kounicích.
K této příležitosti zřejmě otec nechal vytisknout i vzpomínkové úmrtní oznámení, jehož originál se nachází ve sbírkách Muzea města Brna.

zobrazit

Stanislav Florián
spolupráce v odboji Ladislav Holoubek
spolupráce v odboji Bedřich Hudec
spolupráce v odboji Vladimír Krejčí
spolupráce v odboji Karel Kubeška
spolupráce v odboji
další osoby (6)...

Alois Kovář

Bohumír Kovář

oběti zaměstnanců Zbrojovky
pomník: Lazaretní 7/01

Menš