kromě kněžské služby se P. J. Bula aktivně zapojoval do veřejného života v Rokytnici nad Rokytnou, účastnil se dění v obci, působil v obecní samosprávě, pomáhal při akcích Orla, věnoval se včelaření a ve volném čase vyrážel do krajiny a maloval

popraven oběšením

Rokytnice nad Rokytnou (fara)

gymnázium v Moravských Budějovicích (1939 maturita),
v roce 1939 vstup do kněžského alumnátu v Brně (v průběhu studia byl J. Bula totálně nasazen do keramického závodu ve Vranovské Vsi),
29. 7. 1945 vysvěcen v Brně na Petrově na kněze, primiční mši svatou sloužil 5. 8. 1945 v rodném Lukově

v roce 2004 bylo zahájeno kanonizační řízení,
jméno Jana Buly je uvedeno na pomníku obětí komunistické totality (Třebíč, parčík na Václavském náměstí), dále na pomníku „Smírčí kameny“ v Jihlavě, Tyršova ulice, na pamětní desce před kostele v Lukově

od 1. 8. 1945 ustanoven nejprve kooperátorem v Rokytnici nad Rokytnou, později administrátorem farnosti

v rámci projektu „Poslední adresa“ mu byla na budově fary v Rokytnici nad Rokytnou odhalena 27. 6. 2019 pamětní deska;
konán na jeho počest „Maraton Jana Buly“ (v Moravských Budějovicích)

Pro svou veselou a dobrosrdečnou povahu byl všeobecně velmi oblíben. Pustil se do opravy rokytnického kostela a nechal zpracovat projekt nového oltáře. Netušil však, že se tohoto oltáře již nedočká.
V Rokytnici zasáhly Jana Bulu změny, které přinesl únor 1948. Začal se projevovat tvrdý postoj komunistického režimu vůči katolické církvi. Počátkem padesátých let vznikaly odbojové skupiny bojující mimo jiné proti kolektivizaci zemědělství, některé se však dostaly pod kontrolu StB.
Večer 25. února 1951 navštívil Jana Bulu na faře bývalý spolužák z gymnázia Ladislav Malý, vydávající se za agenta západní kontrarozvědky, a pověděl mu historku o únosu pražského arcibiskupa Josefa Berana, kterého měl vysvobodit z internace a převést přes hranice. Po počátečním váhání Jana Bula Malého vybídl, aby opustil kraj, a odmítl s ním spolupracovat.
Státní bezpečnost již delší dobu sledovala Třebíčsko a po jedné z ozbrojených akcí Ladislava Malého zahájila zatýkání. Tak byl 30. dubna 1951 zatčen i Jan Bula v Rokytnici a ihned byly zahájeny výslechy. Situace se zhoršila 2. července 1951, kdy došlo v nedalekých Babicích k vraždě tří funkcionářů MNV. Bylo nutno rychle označit pachatele vraždy a exemplárně potrestat osoby režimu nepohodlné. Politický sekretariát ÚV KSČ rozhodl o tom, kdo bude odsouzen k smrti.
Proces se „skupinou Bula a spol.“ proběhl ve dnech 13. až 15. listopadu v Třebíči, Jan Bula vypovídal převážně podle naučeného scénáře o své „protistátní činnosti“ a byl odsouzen pro zločin velezrady k trestu smrti. Podle dobové právní kvalifikace odsouzen pro velezradu, § 78 zákona číslo 86/1950 Sb. (trestní zákon).
Jan Bula čekal v jihlavské věznici na vykonání trestu smrti až do jara 1952. Den před popravou napsal dopisy na rozloučenou, ty však nebyly doručeny a byly nalezeny až mnohem později v archivu. Dne 20. května 1952 brzy ráno byl Jan Bula popraven oběšením. Jeho tělo bylo spáleno a urna uložena na neznámém místě, zřejmě na Ústředním hřbitově v Brně.
Po pádu komunismu byl Jan Bula roku 1990 občanským soudem plně rehabilitován a v březnu roku 2004 bylo zahájeno kanonizační řízení služebníka Božího Jana Buly.
Jako datum narození uváděno i 26. 6. 1920.

zobrazit

Václav Drbola
spolubratr v kněžské službě, spolu s P. Janem Bulou odsouzeni v roce 1951 k smrti v inscenovaných soudních procesech a posléze popraveni

Katedrála sv. Petra a Pavla
Petrov
místo vysvěcení na kněze

24. 6. 2010
Slavnostní odpoledne při příležitosti 90. výročí narození mučedníka P. Jana Buly
kněz, oběť procesu „skupina Bula a spol.“ v roce 1951 v Třebíči
25. 3. 2004
Slavnostní zahájení beatifikačního procesu kněze – mučedníka Jana Buly
kněz, oběť procesu „skupina Bula a spol.“ v roce 1951 v Třebíči
27. 4. 1968
Manifestační zemský sjezd moravskoslezský K 231 v Brně
kněz, oběť komunistické perzekuce

Ma