Zbyněk Dienstbier

* 14.10.1903 Plzeň – † 3.5.1943 Berlín-Plötsensee

válka a odboj 1938–1945; oběti okupace

příčina úmrtí

popraven

bydliště

Plzeň, Úslavská 16 (rodný dúm),
Zlín, Beamtengasse 3346 (před zatčením),
Berlin-Plötzensee, Königsdamm 7, Haus III (místo vězěnní před popravou)

vyznamenání a pocty

Čs. válečný kříž 1939 in memoriam (udělen 8. 11. 1945, číslo matriky 12227)

jiné pocty

jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí 2. světové války ve Zlíně

zaměstnání

voják z povolání (posledně štábní kapitán),
po likvidaci československé armády v roce 1939 pracoval jako úředník na okresním úřadu ve Zlíně

poznámky

Po první světové válce vzniklo čs. chemické vojsko jako reakce na použití bojových látek na frontě. Základem jeho výstavby se stal Ústav pro plynovou službu, zřízený v roce 1921 v Olomouci, přejmenovaný v roce 1925 na Vojenský chemický ústav. První chemickou jednotkou se v roce 1930 stal 401. dělostřelecký oddíl v Olomouci ( slovo „dělostřelecký“ bylo v názvu uvedeno z důvodu utajení). Zbyněk Diestbier je v uvedené literatuře uváděn mezi oběťmi okupace VCHÚ.
Zapojen v odboji v Obraně národa, jako úředník vystavoval falešné doklady pro příslušníky odboje, mezi prosincem 1940 až únorem 1941 mimo jiné i pro Vladislava Bobáka, který byl vyslán do českých zemí sovětskou zpravodajskou službou se skupinou zpravodajců v únoru 1940, a pro jeho spolupracovnici Martu Delamovou.
Zdeněk Dienstbier byl gestapem zatčen 22. 4. 1941, vězněn mimo jiné také v Brně v Sušilových kolejích (doloženo 15. 6. 1941), dne 27. 11. 1942 odsouzen 1. senátem Lidového soudního dvora za přípravu velezrady k trestu smrti.

V roce 1968 požádala manželka o rozšíření uznání jeho odbojové činnost, v žádosti uvedla, že manžel se do odboje zapojil koncem roku 1940, v jejich bytě se konaly odbojové schůzky, tiskly ilegální tiskoviny, sem si přicházeli lidé pro falešné doklady, které Zbyněk Dientbier vystavoval v úřadě. Ještě z předválečné doby ukrýval tři bedničky ručních granátů (říkal jim brambory).