Josef Juran

* 12.2.1885 Rudka (okres Brno-venkov) – † 26.12.1963 Brno

politik a funkcionář KSČ; válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje

národnost

česká

státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR

zajímavé okolnosti

v letech 1939–1945 emigroval do SSSR

bydliště

Rudka čp. 44 (rodný dům),
Vítkovice, Alexandrova 450 (v době sňatku),
Brno, Bartošova 14

vzdělání

1899–1902 vyučen slévačem-formířem u Friedricha Wanniecka v Brně,
praxe ve Vídni-Floridsdorfu (1902), Vítkovicích (1903–1913)

vyznamenání a pocty

Řád republiky (1955),
Řád Klementa Gottwalda (1960),
Řád 25. února I. stupně (1958),
Řád 10 let lidových milicí (1958),
Řád Rudé zástavy,
Medaile 10 let paměť II. odboje (1955),
Medaile Za vítězství nad Německem SSSR,
Medaile Za věrnost,
Za Zásluhy v zahraniční armádě

dílo

Josef Juran, Za socialistickou republiku. Výbor z projevů v poslanecké sněmovně a senátu předmnichovské republiky. Uspořádal a redakčně připravil Otakar Franěk, Brno 1955.

zaměstnání

slevač ve Vítkovicích,
od roku 1914 dělník - formíř v Královopolské strojírně Brno,
1921–1924 stranický funkcionář,
1925–1935 poslanec NS RČS,
1935–1939 senátor,
1938–1939 starosta Rosic,
1945–1963 člen KV KSČ,
poslanec NS

politická orientace

Českoslovanská strana sociálně demokratická,
od roku 1921 KSČ

odborné a zájmové organizace

pravidelný přispěvatel do Rovnosti,
člen redakční rady Rovnosti,
člen několika dělnických dobročinných spolků

čestný hrob

urna s popelem převezena do Památníku národního osvobození v Praze

pojmenováno

1948–1975 Juranova nemocnice (původně Sanatorium MUDr. Jana Navrátila, založené v roce 1912 v Brně-Králově Poli),
Pionýrská skupina Josefa Jurana při ZDŠ v Brně, náměstí 28. října 22,
Juranův dům na tehdejší třídě Říjnové revoluce v Brně

poznámky

Protože se výrazně angažoval v akcích proti nastupujícímu fašismu na jižní Moravě, byl poslán komunistickou stranou do SSSR, kde se přihlásil do čs. zahraničního vojska, odveden 30. 10. 1943 v Buzuluku, číslo protokolu: 4 120, kmenové číslo: 4 401/M.

obrazy