Josef Hartl

Kyjov čp. 156 (rodný dům),
Brno, Vídeňská 7

do noviciátu řádu Milosrdných bratří byl přijat 5. 3. 1928,
po roce složil jednoduché sliby a pokračoval v další řádové formaci a ošetřovatelském vzdělávání,
slavné sliby složil 17. 7. 1932 a zůstal řeholním bratrem

postupně pracoval v řádových domech ve Valticích, Bratislavě a v Praze,
od dubna 1940 se stal převorem brněnského konventu a podílel se na zvelebení brněnské řádové nemocnice,
po zákazu činnosti řádu nacisty pracoval u nemocenské pojišťovny v Brně,
při provinční kapitule v květnu 1945 byl znovu zvolen převorem brněnského kláštera a zároveň 2. provinčním rádcem,
po válce vedl obnovu nemocnice a kláštera

za 2. světové války se zapojil do protinacistické odbojové skupiny „Za svobodu“, za což byl po válce vyznamenán

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 13, hrobka členů hospitálského řádu sv. Jana z Boha, Milosrdní bratři

V červenci 1941 prožíval jako převor kláštera velmi bolestivé události – z rozhodnutí říšského ministra vnitra byl řád Milosrdných bratří rozpuštěn a jeho majetek propadl Říši. Převor Hartl musel pořídit soupis majetku a předat ho gestapu.
Řeholníci byli ze dne na den z objektu vystěhováni a klášter pak přebrala německá armáda. Bratři měli být navíc odesláni na nucené práce do Říše, ale převoru Hartlovi se podařilo přes známé na Zemském úřadě v Brně vymoct, aby mohli zůstat a pracovat v ústavu pro choromyslné v Brně-Černovicích.
Pan převor byl během války několikrát vyslýchán gestapem kvůli nepřátelské činnosti a byl sledován až do konce války.

Po únoru 1948 se aktivně zapojil do odporu proti komunismu. Spolu s několika bývalými členy odbojové organizace „Za svobodu“ v létě 1948 sestavil a nechal vytisknout asi 1500 letáků „Pravda vítězí“ (kritika nesvobody, KSČ, podpora demokracie, výzva k odporu proti totalitě).
Udržoval písemný kontakt s několika bývalými odbojáři a členy Čsl. strany lidové v zahraničí – např. Josefem Novotným, bývalým odborovým radou ministerstva informací, který byl po únoru 1948 z ministerstva propuštěn a odešel do emigrace. Také požádal převora Vrbíka z kláštera ve Valticích, aby převedl jeho známého za hranice. Vrbík mu ale nemohl vyhovět, neboť se mu tehdy nepodařilo zajistit ochotného převaděče.
Jedna ze studentek, která měla pomoci spolu s dalšími roznášet letáky určeným osobám, vše oznámila Bezpečnosti a letáky odevzdala.
Faustin Hartl byl zatčen 24. 9. 1948. Byl souzen v čele čtrnáctičlenné skupiny osob, které pomáhaly s výrobou, tiskem a distribucí protikomunistických letáků a projevovaly protikomunistické smyšlení, např. úředníkem Jaroslavem Hovorkou či vedoucím tiskárny Václavem Kupou, mezi souzenými byl také spolubratr Dismas Vrbík.
Dne 15. 10. 1948 Státním soudem v Brně na 15 let vězení za vojenskou zradu a zločin úkladů o republiku. Během věznění na Mírově se u něj projevila už dříve léčená tuberkulóza.
Koncem roku 1951 byl převezen do zdejší vězeňské nemocnice, kde 16. 1. 1952 zemřel. Je pohřben v Brně.

zobrazit

Sestra Marie Getulie
M. G. Bačová byla vyšetřována v souvislosti s případem F. Hartla

Jan Hartl
Marie Hartlová (Elblová)

Vídeňská
bydliště

Kostel sv. Leopolda a klášter Milosrdných bratří
Vídeňská
místo jeho působení před příchodem nacistů a po válce Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
milosrdný bratr a převor kláštera v Brně; oběť perzekuce po roce 1948; místo posledního odpočinku

1. 6. 2010
Výstavní projekt „Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948-1960
jeden z pronásledovaných řeholníků

Ma