česká

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

Brno, Franzensberggasse (dnes Bašty) 4

1817–1824 německé gymnázium na Starém Brně,
1830–1843 univerzita ve Vídni (práva)

Velkokříž království srbského „Takova“,
Řád sv. Stanislava (ruský carský),
Řád sv. Anny (ruský carský),
Řád rumunské hvězdy,
Řád Bílého orla II. třídy království srbského,
Řád Spasitele (řecký královský),
Komandérský řád císaře Františka Josefa s hvězdou,
Řád italské koruny,
řada dalších vyznamenání

ředitel Dělostřelecké školy v Bělehradě (25. 6. 1850 – 1859, znovu po roce 1860 již jako ředitel vojenské akademie),
ředitel srbského arsenálu (zbrojovky) v Kragujevaci (1865–1868)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 73, řada 1, hrob č. 19

Cena F. A. Zacha (za rozvoj česko-srbských vztahů) od roku 2007

Revolučních událostí v Polsku v roce 1831 se již nestihl přímo zúčastnit, než se mu podařilo do Polska ilegálně dostat, bylo povstání potlačeno. Spolu s polskou emigrací odešel do Francie, kde se začal zajímat zejména o vojenské otázky.
V roce 1848 se účastnil Slovanského sjezdu v Praze (jako zástupce Srbů z knížectví v jihoslovanské sekci sjezdu), byl členem hlavního organizačního výboru a spolu s Palackým koncipoval nejvýznamnější dokument sjezdu, „Manifest k evropským národům“, který se vyslovil pro účast Slovanů mezi rovnoprávnými národy Evropy a pro přebudování Rakouska na spolkový národní stát, v němž by rakouští Slované získali stejná práva jako Němci a Maďaři.
V následných událostech se podílel na tažení slovenských dobrovolníků v bojích s Maďary (a tak se vlastně postavili na stranu panovníka a rakouské vlády). Po porážce revoluce by možná Zach zůstal v rakouské monarchii, ale proti přijetí „někdejšího emigranta a revolucionáře“ do rakouské justice se ostře postavil ministr vnitra Alexandr Bach.
V říjnu 1849 se Zach rozhodl pro opětovný návrat do Srbska. Zde právě začínal proces modernizace a zkvalitnění srbské armády, jeho vojenské zkušenosti a znalosti proto našly uplatnění. Předložil srbské vládě plán na zřízení vojenského učiliště, plán byl přijat a Zach se stal prvním velitelem Dělostřelecké školy v Bělehradě (pozdější vojenské akademie). Několik let byl pověřen řízením srbského arsenálu v Kragujevaci, zbrojní továrny vyrábějící děla, střelný prach a další vojenský materiál. V roce 1876 byl jmenován srbským generálem, zůstával i přes zdravotní potíže pobočníkem knížete Milana Obrenoviče, kterého doprovázel i na cestách a při různých jednáních. Srbové nejvíce oceňovali založení a řízení vojenské školy, která vychovala mnoho výborných důstojníků.
František Alexandr Zach byl vysoký a štíhlý muž, velmi noblesní člověk, výborný tanečník a šermíř. Znal několik jazyků, stýkal s významnými evropskými osobnosti kultury a literatury své doby, zanechal rozsáhlou korespondenci, která slouží dodnes badatelům. Osobně byl velice zásadový ve svých názorech, vynikal mravností. Byl nadšeným pěstitelem květin (první vypěstované jarní květy vždy patřily srbské kněžně), měl sbírku minerálů, zajímal se o těžbu rud.
V Srbsku strávil s kratšími přestávkami 36 let, penzionován byl (nadále s platem generála) 1. 5. 1883. Rozhodl se vrátit do českých zemí, pobýval u přátel, dr. Gablera v Praze a ing. Nevoleho ve Svobodných Hamrech ve východních Čechách. Od roku 1889 žil v Brně, kde vzhledem k řadě zdravotních problémů se již do společenského života nezapojil.
Pohřeb s vojenskými poctami se konal 16. 1. 1892 ve tři hodiny odpoledne z chrámu na Petrově, tamtéž byla sloužena 18. 1. 1892 v devět hodin dopoledne zádušní mše. Pohřeb s nejvyššími poctami se uskutečnil na zvláštní rozkaz císaře Františka Josefa I.; císař si Zacha vážil, a i když mu byla známa jeho práce pro slovanské národy, dekoroval jej vysokým vojenským řádem.
Osudy jeho hrobu jakoby odrážely Zachův dramatický život. Původně byl pohřben ve skupině 9, řada 2, hrob číslo 173.
V roce 1923 byla provedena průzkumová sonda do hrobu, aby se zjistilo, zda je zde skutečně uložen. V roce 1935 byl jeho tělo exhumováno a ostatky přeneseny na pohřebiště brněnské posádky a uloženy ve skupině 73, řada 1, hrob č. 19, se statutem čestného hrobu (vyřazen byl v roce 1979).
Dne 20. 1. 1988 byl prohlášen vojenským hrobem, statut čestného hrobu získal opětovně rozhodnutím Rady města Brna 9. 5. 2007. Došlo tak k zajímavé situaci, hrob generála Františka Alexandra Zacha má dnes charakter čestného i vojenského hrobu. Generál Zach se stal jediným vojákem českého původu, který dosáhl v cizím vojsku nejvyšší vojenskou hodnost.

Zajímavý popis domácnosti generála Zacha se zachoval v Moravské orlici z roku 1892. Nepodepsaný autor využil informace z fejetonu v České Politice, které uváděly skutečnosti z generálova pobytu v Praze. Domníváme se však, že podobně bydlel generál Zach i v Brně. „Prosté, odměřené, vojensky upřímné bylo jeho chování."
Podle autora stejně prostá byla i jeho domácnost: „Veškeren jeho nábytek měl ráz polní pohotovosti. Byl tak zvyklý již od mládí a neměnil nic na tom ani v nejpokročilejším věku. Veškeren nábytek jeho byl z bílého nenatřeného pouze ohoblovaného měkkého dřeva. Tak psací stůl, jídelní stůl, židle. V ložnici stála postel polní, železná, pokrytá bílými kožešinami, jež sloužily mu za přikrývku. Ostatek vyplňovaly podlouhlé bedničky, na jedné straně šikmo seříznuté. Na pohled byla to spousta nakupených bedniček. Opravdu však byl v tom systému vzorný pořádek. Každá bednička měla číslo a generál věděl, kde v které co má. Spisy, knihy, prádlo, šatstvo a jiné potřeby, vše to měl v bedničkách srovnáno. Kdyby přišel rozkaz: „do pole“, mohl za čtvrt hodiny býti na cestě se vším potřebným. Nádhery a pohodlí, mimo to, jež poskytovalo mu jeho polní zařízení, neznal a nevyhledával, považovalť je za zbytečné.“

Zachova (Stránice)
- Zachgasse - Zachova (Staré Brno)

zobrazit

Johann Zach
Josefa Zachová (Rossová (?))

Franzensberggasse
bydliště v letech 1889–1892, též místo úmrtí

F. A. Zach
pamětní deska: Bašty 4/01

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
vojenský teoretik a organizátor; místo posledního odpočinku

24. 4. 2007
Sympozium k 200. výročí narození Františka Alexandra Zacha
akce konána na jeho počest 24. 4. 1948
Znovuodhalení pamětní desky Františka Alexandra Zacha 28. 6. 1928
Odhalení pamětní desky Františka Alexandra Zacha 16. 1. 1892
Pohřeb generála Františka Alexandra Zacha

mapa

Fl, Menš