Helena Kafková

* 1.5.1894 Brno-Husovice – † 30.3.1943 Vídeň (Rakousko)


brněnská rodačka, rakouská řeholnice a mučednice českého původu, zdravotní sestra; oběť nacistického teroru


pseudonym

Marie Restituta - řádové jméno


rodné jméno

Kafková


národnost

česká


zajímavé okolnosti

Neprávem obviněna, na udání zatčena 18. 2. 1942 gestapem přímo na operačním sále pro údajné rozšiřování varovné básně proti nacistickému režimu a odsouzena k smrti. Rozsudek vykonán i přes četné intervence vysokých církevních kruhů a osobností.
Je jedinou řeholnicí v německy mluvících zemích, kterou nacistický režim popravil.
V listopadu 1988 byl zahájen proces blahořečení. Dne 21. 6. 1998 při návštěvě Vídně ji prohlásil papež Jan Pavel II. za blahoslavenou.


příčina úmrtí

popravena


bydliště

Brno, Dukelská třída 27,
nemocnice v Neunkirchenu,
nemocnice v Lainzu,
přechodně Vídeň


vzdělání

základní a střední zdravotnické


vyznamenání a pocty

21. 6. 1998 blahořečena ve Vídni papežem Janem Pavlem II.


zaměstnání

1914–1942 oblíbená ošetřovatelka a vrchní sestra na operačním sále, instrumentářka v několika vídeňských nemocnicích, v době zatčení v nemocnici v Mödlingu


politická orientace

křesťansko-sociální


pojmenováno

- Park Marie Restituty v Brně-Husovicích (návrh brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho byl odsouhlasen Radou města Brna v roce 1999, schváleno Zastupitelstvem města Brna 24. 2. 1999)
- na její rodný dům na Dukelské ulici č. 27 v Husovicích byla umístěna pamětní deska od akademického malíře Jiřího Šindlera
- Duchovní centrum zasvěcené obránci Brna proti švédskému obléhání v roce 1645 P. Martinu Středovi a blahoslavené Marii Restitutě (Lesná, Nezvalova 13), otevřeno 2. 10. 2004


poznámky

Helena Kafková se narodila 1. 5. 1894 v Brně-Husovicích jako šestá ze sedmi dětí v rodině obuvníka. Část sourozenců se narodila ve Vídni, kde měli rodiče sňatek v roce 1887. V Brně se narodily ještě její sestry, Sofie a Valerie. Protože Husovice neměly v té době ještě kostel, byla pokřtěna 13. 5. 1894 ve farním kostele Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích. V srpnu 1896 se rodina přestěhovala za prací do Vídně. Dětská a školní léta prožila ve Vídni-Brigitenau. Svou první mzdu získala v povolání typickém pro chudé české přistěhovalce, jako služebná a kuchařka v různých vídeňských rodinách, dva roky pracovala jako trafikantka.
V roce 1913 začala pracovat jako ošetřovatelka v městské nemocnici ve Vídni-Lainzi (13. okres), kde působila Kongregace sester III. řádu sv. Františka, zvaná „od křesťanské lásky“. Již tehdy, a platí to dodnes, jim Vídeňané říkali Hartmannovy sestry, krátce Hartmannky, podle sídla kláštera. V roce 1914 vstoupila H. Kafková do této kongregace, 23. 10. 1915 při obláčce přijala řádové jméno Marie Restituta (Obnovená) podle mučednice z prvních dob křesťanství. Po řeholních slibech pracovala v nemocnicích v Neunkirchenu a Lainzi.
Od roku 1919 pracovala v nemocnici v Mödlingu jako sestra na operačním sále. Byla oblíbena nejen pro svou obětavou pomoc, ale i jako moudrá rádkyně.
Když se 13. 3. 1938 stalo Rakousko součástí Německé říše, sestra Restituta se brzy s nacistickým režimem dostala do konfliktu, když na novém oddělení nemocnice v Mödlingu vlastnoručně zavěsila do pokojů kříže a odmítala je odstranit.

V roce 1942 byla gestapem zatčena přímo na sále na udání lékaře, příslušníka SS, který údajně nalezl v jejím koši průklepový papír, kde byla napsána báseň, zesměšňující hitlerovské Německo. Rozšiřování básně jí dokázáno nebylo.
Sestra byla obviněna z velezrady, následovalo 13 měsíců vazby u Zemského soudu ve Vídni, z toho pět měsíců v cele smrti. Politické i kriminální spoluvězeňkyně vydaly po válce svědectví o její statečnosti. Dělila se s nimi o jídlo, radila, pomáhala, utěšovala. Sama udivovala duševním klidem, svou vírou, velkorysostí k nepřátelům, kterým před smrtí odpustila.

Po vynesení trestu smrti nacisté zamítli mnohé žádosti význačných osobností té doby o milost pro sestru Restitutu. Vedoucí stranické kanceláře v Berlíně, Martin Borman, považoval vykonání trestu smrti „za žádoucí především z odstrašujících důvodů“.
Dne 30. 3. 1943 v 18.21 hodin byla Marie Restituta ve Vídni sťata.
Vězeňský duchovní napsal po její smrti do úmrtní knihy: „Svým příkladným chováním v cele smrti přivedla několik spoluvězeňkyň do katolické církve".
Mohla být osvobozena, kdyby vystoupila z řádu, ale zůstala věrná svým slibům a raději přijala smrt.




osoby

Marie Kudeříková
H. Kafková a M. Kudeříková byly dvě ze tří žen, narozených v českých zemích, nad kterými německý lidový soud vynesl trest smrti, který byl skutečně vykonán




ulice

Dukelská třída
rodný dům (tehdy Husovice čp. 106) Nezvalova
duchovní centrum zasvěcené obránci Brna proti švédskému obléhání v roce 1645 P. Martinu Středovi a blahoslavené Marii Restitutě


objekty

H. Kafková
pamětní deska: Dukelská třída 27/01


stavby

kostel Blahoslavené Marie Restituty
Nezvalova 13
po ní je kostel pojmenován
park Marie Restituty
Rotalova
husovická rodačka, po níž je park pojmenován
Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter premonstrátů
Zábrdovická
místo křtu


události

12. 9. 2020
Slavnostní otevření kostela v Brně na Lesné
její jméno kostel nese
23. 10. 2016
Otevření nového muzea sestry Marie Restituty Kafkové ve Vidni 4. 5. 2014
Oslava 120. výročí narození blahoslavené Restituty 28. 10. 2012
Získání relikvie Marie Restituty 1. 10. 2006
Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Zábrdovicích znovu otevřen po rekonstrukci
v tomto kostele byla Helena Kafková pokřtěna

další události (3)...


související odkazy

mapa
matriční záznam - N
MZA v Brně, fond Sbírka matrik (1579–1949) - E 67, sign. 17267, Matrika narozených Brno-Zábrdovice, Nanebevzetí Panny Marie 1891–1897, s. 261.


Fl, Ma


Aktualizováno: 17. 09. 2020