Stanislav Živný

* 1.4.1912 Dačice (okres Jindřichův Hradec) – † 6.8.1943 Berlín-Plötzensee


válka a odboj 1938–1945; účastník domácího odboje; oběti okupace


pseudonym

Klein


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

výborná znalost němčiny a smysl pro humor


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Mikulov, Schillerovo náměstí 4 (doloženo v roce 1937),
Brno-Bystrc, Živného 1


vzdělání

dvouletá obchodní škola v Břeclavi


jiné pocty

jeho jméno je uvedeno také na pamětní desce, která byla odhalena v Mikulově 17. září 1961, a na pomníku obětí okupace v parku v Mikulově


zaměstnání

1929–1932 Okresní úřad Mikulov,
1. 10. 1932 – březen 1934 vojenská služba,
nezaměstnaný pro komunistické přesvědčení,
JUDr. Knöpfermacher v Mikulově,
JUDr. Adler v Pohořelicích,
od 1. 9. 1938 bývalá Československá pojišťovna Brno


politická orientace

KSČ


odborné a zájmové organizace

Komunistický svaz mládeže Československa


poznámky

Poprvé byl zatčen náhodně 10. 4. 1939 před Německým domem v Brně, díky dobré znalosti němčiny z gestapa propuštěn. Nově zatčen 15. 9. 1939 na schůzi v Brně-Žabovřeskách, vězněn v Kounicových kolejích, odkud byl dne 8. 1. 1940 odeslán k soudu do Vratislavi.
V květnu 1940 došlo k odhalení druhého městského vedení KSČ v Brně, Živný byl proto převezen 14. 5. 1940 zpět do Brna (z 15. května je korespondenční lístek odeslaný z Kounicových kolejí manželce, který je dnes ve sbírkách Muzea města Brna - byl v cele 93a). Následovaly tvrdé výslechy, proto simuloval bolesti zubů, k ošetření byl převezen na zubní kliniku na Šilingrově náměstí, odkud se mu podařilo uprchnout.
Žil v ilegalitě, v roce 1942 se dostal do kontaktu s konfidentem gestapa Vožďou. Dne 5. 9. 1942 se mu podařilo uprchnout před novým zatčením, ale při přestřelce v Bystrci postřelil gestapáka Floriana, sám byl těžce zraněn. Byl převezen na operaci do nemocnice na Žlutém kopci, po krátké době znovu umístěn do Kounicových kolejí, kde byl za nohy přikován k lůžku.
Dne 27. 1. 1943 znovu převezen do Vratislavi, zde 24. 5. 1943 odsouzen k smrti, rozsudek byl vykonán 6. 8. 1943 v Berlíně-Plötzensee.
Podle osobního svědectví manželky Růženy autorce medailonku (pracovala v roce 1940 jako úřednice u advokáta JUDr. Müllera v Brně, U Solnice 5/9) za ním chodila na přehradu, kde se skrýval v chatě, otěhotněla a narodil se jí syn. Prožité stresy v průběhu těhotenství i skutečnost, že musela předstírat náhodnou známost, aby neprozradila manžela, se podepsaly na duševním zdraví synka.



pojmenované ulice

Živného (Bystrc)



osoby

Robert Jurkowski
Jurkowsky pomohl Živnému k útěku tím, že pozdě ohlásil jeho útěk, když byl vězeň na ošetření Alois Králík
spolupráce v odboji Richard Mácha
spolužák, přítel Rudolf Stejskal
spolupráce v odboji Karel Wainer
poskytnutí úkrytu v době okupace


partneři

Růžena Živná (Sapáková)
sňatek: 19. 6. 1937, Brno (městská rada)


děti


ulice

Živného
bydliště od roku 1936, tehdy ještě ulice neměla název (dnešní název je na jeho počest)


osoba na objektech

S. Živný
pamětní deska: Živného 1/01


Menš


Aktualizováno: 16. 01. 2019