P. František Poimon
* 29.1.1817 Polná † 1.6.1902 Polná
římskokatolický kněz, spisovatel, redaktor, autor kancionálu
Pojmoun František, Poimon František Petr
Polná, jmenován v roce 1852, kdy byl ještě kaplanem u sv. Tomáše v Brně
německé gymnázium v Jihlavě,
studium filozofie a bohosloví v Brně,
v roce 1841 vysvěcen na kněze
kaplan ve Žďáře,
počátkem 50. let 19. století kaplan v Brně u sv. Tomáše,
1859–1863 duchovní správce v Hlubokých Mašůvkách (zde se zasloužil se o zřízení hřbitova a Kalvárie s dřevěnými kapličkami křížové cesty),
ředitel a katecheta hlavní školy ve Slavkově,
farář, později děkan a okresní školní dozorce v Želetavě,
konsistorní rada v Brně,
od roku 1882 farář a čestný děkan v Deštném,
do výslužby odešel pro ztrátu zraku a na stáří v roce 1888 přesídlil do Polné, kde si koupil starý dům s renesančním štítem na Sezimově náměstí
člen družiny Františka Sušila, sběratele národních moravských písní,
působil ve výboru Dědictví sv. Cyrila a Metoděje, které pomáhal B. M. Kuldovi a J. E. Bílému v roce 1850 založit,
členem Ústřední Jednoty katolické,
od roku 1895 byl aktivním členem nově vzniklého Spolku městského muzea v Polné
hřbitov sv. Barbory v Polné
Po otevření muzea v Polné 1. ledna 1900 věnoval do sbírek muzea většinu ze svých knih, sbírku starořímských mincí a několik obrazů.
V roce 1894 nechal F. Pojmon opravit dvě poškozené sochy sv. Petra a Pavla, stojící do té doby v síni děkanství, a po opravě umístit na dva pilíře u schodů děkanského chrámu. Při stavbě nové chrámové věže v roce 1895 zakoupil za 2751 zlatých u firmy Ludvíka Heinze v Praze hodinový stroj pro věžní hodiny a v témže roce dal na své náklady obnovit křížovou cestu na vrchu Kalvárie a postavit sem kapli s Božím hrobem a tři kamenné kříže. Městskému sirotčinci věnoval 6000 zlatých a finančně podpořil úpravu Sezimova náměstí.
Dům čp. 9 přenechal před svým úmrtím své hospodyni Marii Stuartové a ta celý objekt odkázala ve své závěti z 2. února 1903 městu, aby sloužil chudým (v roce 1922 sem byla z Měšťanské besedy U Slovana přemístěna Husova knihovna).
Jan Evangelista Bílý
spoluzakladatel Dědictví sv. Cyrila a Metoděje
Beneš Metoděj Kulda
spoluzakladatel Dědictví sv. Cyrila a Metoděje
Kostel sv. Tomáše a klášter augustiniánů-eremitů
Moravské náměstí
místo jeho působení v duchovní správě v padesátých letech 19. století
23. 8. 1850
Založení spolku „Dědictví sv. Cyrilla a Methoda“
zakládající člen
Ma
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.