Františka Kerschnerová

* 9.3.1839 Velké Meziříčí – † 27.5.1888 Brno


spisovatelka, sběratelka lidového umění, podporovatelka ženského hnutí


pseudonym

Stránecká


rodné jméno

Všetečková


národnost

česká


státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko


zajímavé okolnosti

Náměty svých povídek čerpala výhradně z venkovského prostředí Vysočiny a jižní Moravy. Říkalo se jí „moravská Božena Němcová“ nebo „moravský Turgeněv“. Pseudonym si zvolila podle Stránecké Zhoře, kde se její otec v roce 1848 stal hospodářským správcem.
Sbírala také nápisy na kostelních zvonech. Badatelé podle jejích poznámek usuzují, že je sbírala jako doklady, že moravský a slezský lid mluvil vždy česky.


příčina úmrtí

tyfus


bydliště

Velké Meziříčí (rodiště),
Stránecká Zhoř (1848),
Berehovo v Uhrách (1870),
Uherské Hradiště (1872),
Brno, Veveří 5 (1874–1888)


vzdělání

privátně předměty nižšího gymnázia a francouzštinu (učila se spolu s bratry, zkoušky skládala s úspěchem na gymnáziu v Jihlavě)


jiné pocty

pamětní deska na rodném domě ve Velkém Meziříčí (ul. Zámecké schody čp. 1203/5)


dílo

zobrazit


zaměstnání

spisovatelka


odborné a zájmové organizace

pracovala ve spolku Vesna v Brně



poznámky

NPÚ, Památkový katalog: "Původní náhrobek z doby kolem roku 1888 není dochován. Na místě se v současnosti nachází novodobý náhrobek rodiny Remešovy. Františku Stráneckou připomíná obdélná nápisová deska z černé žuly, postavená na ploše hrobového místa".



pojmenované ulice


osoby

Eliška (Alžběta) Machová
přítelkyně a spolupracovnice ve Vesně Anna Veronika Mikšíčková
přítelkyně a spolupracovnice ve Vesně Gabriela Preissová
přítelkyně


partneři

Ignác Kerschner
sňatek: 1856



ulice

Veveří
bydliště od roku 1874


osoba na objektech

F. Stránecká
pamětní deska: Veveří 5/01


stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku


související odkazy

Fl, Menš


Aktualizováno: 31. 05. 2022