Františka Kerschnerová

* 9.3.1839 Velké Meziříčí – † 27.5.1888 Brno

spisovatelka, sběratelka lidového umění, podporovatelka ženského hnutí

pseudonym

Stránecká

rodné jméno

Všetečková

národnost

česká

státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

zajímavé okolnosti

Náměty svých povídek čerpala výhradně z venkovského prostředí Vysočiny a jižní Moravy. Říkalo se jí „moravská Božena Němcová“ nebo „moravský Turgeněv“. Pseudonym si zvolila podle Stránecké Zhoře, kde se její otec v roce 1848 stal hospodářským správcem.
Sbírala také nápisy na kostelních zvonech. Badatelé podle jejích poznámek usuzují, že je sbírala jako doklady, že moravský a slezský lid mluvil vždy česky.

příčina úmrtí

tyfus

bydliště

Velké Meziříčí (rodiště),
Stránecká Zhoř (1848),
Berehovo v Uhrách (1870),
Uherské Hradiště (1872),
Brno, Veveří 5 (1874–1888)

vzdělání

privátně předměty nižšího gymnázia a francouzštinu (učila se spolu s bratry, zkoušky skládala s úspěchem na gymnáziu v Jihlavě)

jiné pocty

pamětní deska na rodném domě ve Velkém Meziříčí (ul. Zámecké schody čp. 1203/5)

dílo

zobrazit

Napsala přes 80 povídek a nasbírala několik svazků lidových pohádek z Českomoravské vysočiny a Slovácka.
Její povídky uveřejňovaly Ženské listy, Světozor, Zora, Květy, Koleda, Zlatá Praha a jiné časopisy.

Výběr z díla:
- Pohádky z Moravy (1868)
- Pohádky moravské (1874)
- Z našeho lidu (1882)
- Některé črty (1885)
- Z pohoří moravského (1886)

Další dílo: viz Slovník českých spisovatelů, Praha 1964, s. 464.

zaměstnání

spisovatelka

odborné a zájmové organizace

pracovala ve spolku Vesna v Brně

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 5, hrob č. 68

poznámky

NPÚ, Památkový katalog: "Původní náhrobek z doby kolem roku 1888 není dochován. Na místě se v současnosti nachází novodobý náhrobek rodiny Remešovy. Františku Stráneckou připomíná obdélná nápisová deska z černé žuly, postavená na ploše hrobového místa".

obrazy