Fráňa Ptašinský

česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Literární činnost (básně, povídky), překlady z ruštiny. Na přání otce se musel vyučit cukrářem („byl po dobu učení velmi pilný, spolehlivý, čistotný, poctivý a úslužný“).
Den popravy byl 16. výročím sňatku.

Brno-Žabovřesky, Tolstého 35,
Brno, Pražská (dnes Štefánikova) 43

1908–1915 česká reálka v Olomouci (28. 6. 1915 maturita),
vyučen cukrářem (výuční list vystaven v Olomouci 17. 1. 1920),
1924–1926 Škola vysokých studií pedagogických na Masarykově univerzitě v Brně (absolvoval složením zkoušky 6. 2. 1926) - v Seznamu přednášek není vyplněno, že obdržel vysvědčení

Československý válečný kříž 1939 in memoriam

Plukovník in memoriam

voják z povolání (v roce 1926 kapitán dělostřeleckého pluku č. 304 v Brně)

předseda spolku moravských spisovatelů „Literární středisko“ v Brně

Syn Františka Ptašinského a Marie, rozené Šrámkové, majitelů továrny na oplatky v Olomouci. Po maturitě byl 15. října 1915 zařazen do prezenční služby jako jednoroční dobrovolec. Dne 6. července 1916 zajat na ruské frontě, 10. ledna 1917 se přihlásil do legií v zajateckém táboře v Berezovce - odtud poslán 4. srpna 1917 do Francie, přidělen ke 41. francouzskému dělostřeleckému pluku. Účastnil se bojů na západní frontě, později přidělen do kanceláře Národní rady v Paříži, stal se pobočníkem generála M. R. Štefánika, domů se vrátil 30. února 1919 v hodnosti poručíka. Dne 15. prosince 1921 přidělen k dělostřeleckému pluku č. 304 do Brna.
V roce 1936 byl vybrán za pobočníka náčelníka hlavního štábu čs. armády generála Krejčího.
Na přání prezidenta E. Beneše pronesl asi 350 přednášek o armádě SSSR ve vojenské uniformě - vzbudil tím pohoršení ve vojenských kruzích, proto rezignoval na místo pobočníka a odešel do Památníku osvobození, kde vykonával funkci jednatele kruhu spisovatelů při vojenském ústavu vědeckém.
V červenci 1938 přeložen do Mukačeva po ostrém sporu s ministrem národní obrany Františkem Machníkem. V Mukačevu byl velitelem oddílu dělostřeleckého pluku 112, po demobilizaci se stal velitelem likvidace čs. posádky v Humenném. Do Brna se vrátil v květnu 1939, byl na dovolené a čekal na zařazení do civilní služby.
V květnu 1939 se zapojil do odboje v Obraně národa, zatčen ve svém bytě 20. listopadu 1939. Vězněn v Brně na Špilberku, od konce prosince 1939 v Sušilových kolejích, v lednu 1940 převezen do Kounicových kolejí, v květnu 1941 převoz do Vratislavi, odtud 19. září 1941 transport do Wohlau, v červenci 1942 věznice Alt Moabit v Berlíně.
Po odsouzení lidovým soudem 24. července 1942 k trestu smrti vězněn v Berlíně-Plötzensee, kde popraven 16. listopadu 1942 ve 20.18 hodin, ve výroční den sňatku. Ptašinský podle manželky ovládal slovem i písmem ruštinu, francouzštinu, angličtinu, španělštinu a polštinu. Po odsouzení k smrti studoval učebnici španělštiny, psal si datum studia, poslední zápis je ze 16. listopadu 1942. Za první republiky byl činný literárně, psal do novin pod značkou „Lego“, překládal z ruštiny (Lunačarskij) a francouzštiny; odebíral noviny a časopisy přímo z Moskvy.
Chmel uvádí nesprávně příjmení Ptačínský. Podle něho navázal Ptašinský kontakty s odbojáři v Ostravě a přispíval i do Havířských listů. Toto spojení potvrzuje i Skýpala, podle kterého se Ptašinský sešel v listopadu 1939 v Brně s redaktorem Českého slova Vojtěchem Binarem. Binar byl pověřen vytvořením civilní skupiny ON na Ostravsku. Oba však byli brzy gestapem zatčeni.

V databázi www.vuapraha.cz jsou následující údaje:
Domovská obec: Hranice, okr. Hranice. Zajat: 6. 7. 1916, Deljatin. Do legií se přihlásil v lednu 1917, Bobrujsk. Do čs. legie v Rusku zařazen 21. 7. 1917. Do čs. legie ve Francii zařazen 14. 11. 1917, 23. střelecký pluk, vojín. Konec v legiích 31. 12. 1919, poslední útvar: 23. střelecký pluk, poslední hodnost: nadporučík.
Poznámka: „Další datum zařazení do LF (21. stř. pl.) 7. 3. 1918. Po návratu do vlasti služba v čs. armádě. Je zde také uvedena i druhá podoba příjmení: „Ptačinský“."

Ptašinského (Ponava)

zobrazit

Oldřich Blažek
společně odsouzeni a popraveni Josef Hrubý
společně odsouzeni a popraveni Robert Volek
spolupráce v odboji; rodina Volkova byla přesvědčena, že statečností Ptašinského při výsleších gestapa nedošlo k zatčení R. Volka

Marie Poláčková (Müllerová, ovdovělá Ptašinská)
sňatek: 16. 11. 1926, Brno (kostel sv. Tomáše)

Marie Ptašinská (Šrámková)
František Ptašinský

Tolstého
bydliště v době sňatku Pražská
bydliště po sňatku (dnes Štefánikova)

16. 11. 1962
Vzpomínkový večer ke 20. výročí poprav
osobnost, na kterou bylo vzpomínáno

mapa

Menš