Internetová encyklopedie dějin Brna

František Živěla

    major letectva v.v. František Živěla


    • * 27.9.1914 Brno-Zábrdovice – † 26.6.2005 Brno


    • válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje; letec, zbrojíř 310. a 312. čs. stíhací peruti ve Velké Británii; po roce 1948 politický vězeň


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR, ČR


    • zajímavé okolnosti

      Aktivní hokejista - na počátku 30. let 20. století hrál za DTJ Brno I.
      Aktivní fotbalista, v období I. republiky hrál za dorost SK Židenice a v letech 1937–1939 za SK Slezská Ostrava. V letech 2. světové války reprezentoval za armádní tým Československo ve Francii (1939–1940) a později ve Velké Británii.


    • vzdělání

      1925–1928 měšťanská škola na Merhautově ulici v Brně,
      1928–1931 vyučen strojním zámečníkem u firmy Hubert Klíma a spol. v Brně-Husovicích

    • vyznamenání a pocty

      československá:
      - Čs. válečný kříž 1939 (1947)
      - medaile Za chrabrost před nepřítelem (1946)
      - medaile Za zásluhy II. stupně (1944)
      - medaile Za zásluhy o ČSLA (1990)
      - Čestný odznak čs. vojenského letce (1990)
      - Záslužný kříž ministra obrany II. stupně (2004)

      britská:
      - Good Conduct Badge (1943)
      - Star 1939–1945
      - Defence Medal
      - War Medal

      francouzská:
      - Medaille Commémorative Francaise de la Guerre 1939–1945 (1984)


    • zaměstnání

      strojní zámečník, po absolvování policejní školy příslušník uniformované státní (později protektorátní) policie, roku 1938 přidělen k jednotce Stráže obrany státu


    • poznámky

      V letech 1934–1936 základní vojenská služba u 4. roty Horského pěšího pluku 3 v Popradu; 1936–1937 pracoval v nářaďovně ve Zbrojovce Brno; 1937–1939 služba u státní policie v Ostravě; 1938 - služba u oddílu Stráže obrany státu (SOS) na Ostravsku; jaro 1939 - spolupráce s odbojovou organizací Obrana národa v Ostravě; 12. 6. 1939 odchod do Polska.
      Dne 27. 6. 1939 prezentován v Krakově jako příslušník čs. vojenské skupiny; 29. 7. 1939 odjezd lodí Chrobry z Gdyně do Francie (1. srpna přistání v Boulogne sur Mere); 9. 8. 1939 odjezd z Marseille do Oranu a odtud 11. srpna do centra Cizinecké legie v Sidi bel Abbes; 15. 8. 1939 nástup do Saidy k 1. pluku Cizinecké legie; 23. 9. 1939 odjezd z Oranu do Francie; 26. 9. 1939 prezentován u čs. armády v Agde (Francie), kde zařazen k 8. rotě 1. pěšího pluku; 9. 1. 1940 převelen v hodnosti četaře ke 12. (kulometné) rotě 2. pěšího pluku, kde vykonával funkci výkonného rotmistra; 11. 6. 1940 odchod na frontu na řece Marně proti útočícím německým armádám; 27. 6. 1940 odjezd z přístavu Sete lodí Rod el Farag do Anglie (13. 7. 1940 přistáli v Liverpoolu); 17. 8. 1940 odeslán do kurzu leteckých zbrojířů v Herefordu a posléze do Melksham, kde 21. 9. 1940 oficiálně přijat do RAF; 8. 2. 1941 hlásil se jako zbrojíř u 310. čs. stíhací peruti; duben 1942 - povýšen do britské hodnosti Sergeant (četař); 16. 11. 1942 převelen do pilotní školy; 19. 1. 1943 návrat k 310. peruti do funkce "zbrojíř"; 24. 7. 1944 převelen k 312. čs. stíhací peruti; srpen 1945 - návrat do vlasti.

      Nejvyšší dosažená britská hodnost Sergeant, česká hodnost na konci války rotmistr letectva, po válce povýšen na podporučíka letectva.

      V září 1945 odešel z armády, nastoupil ke službě u SNB v Ostravě a později v Brně (odd. pro mravnostní delikty); 14. 6. 1948 zatčen u Hořic na Šumavě při pokusu o přechod hranic do Německa (policejní provokace); 21. 10. 1948 odsouzen Vrchním vojenským soudem k 1 roku vězení, vězněn ve vojenské věznici na brněnském Špilberku; 14. 6. 1949 propuštěn na svobodu, začal pracovat jako opravář zemědělských strojů v Želešicích; 20. 5. 1950 svatba s Perlou Sladkovskou; 27. 9. 1968 Nejvyšší soud zrušil rozsudek z roku 1948 - rehabilitace.
      V roce 1969 odešel do důchodu, naposledy pracoval jako montér věžových jeřábů u Pozemních staveb Brno. Dne 1. 6. 1991 povýšen na majora letectva v.v.


    • obrazy

      img1220.jpg img1221.jpg img1222.jpg


    • prameny, literatura


    • partneři

      Perla Živělová (Sladkovská)
      sňatek: 20. 5. 1950, Brno


    • rodiče

      František Živěla
      Františka Živělová (Novotná)


    • autor

      JMik


Aktualizováno: 21. 06. 2019

František Živěla. Velká Británie 1940.