Encyklopedie dějin města Brna

Jindřich Breitcetl

    Generálmajor in mem. Jindřich Breitcetl


    • * 15.7.1913 Brno-Líšeň – † 21.8.1943 Biskajský záliv


    • válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje; letec, velitel 311. čs. bombardovací peruti ve Velké Británii; oběti války


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • příčina úmrtí

      sestřelen německými dálkovými stíhači


    • vzdělání

      1924–1931 - II. česká státní reálka na Křenové ulici v Brně,
      1932–1934 Vojenská akademie v Hranicích

    • vyznamenání a pocty

      československá:
      - 4x Čs. válečný kříž 1939
      - medaile Za chrabrost před nepřítelem
      - medaile Za zásluhy I. stupně
      - Zlatá hvězda čs. řádu Za svobodu (1949)

      britská:
      - Distinguished Flying Cross (DFC) - 24. 9. 1942, War Medal

    • jiné pocty

      - Jindřich Breitcetl povýšen na majora letectva in memoriam (26. 10. 1946)
      - podplukovník letectva in memoriam (1947)
      - plukovník in memoriam od 1. 6. 1991 rozkazem MNO ČSFR č. 0103 ze dne 29. 5. 1991
      - generálmajor in memoriam (1992)


    • zaměstnání

      voják z povolání


    • hrob

      Líšeňský hřbitov, Šimáčkova, kenotaf oběti druhé světové války

    • pojmenováno

      od března 1991 nese jeho jméno ulice na sídlišti Černý most II v Praze 9


    • poznámky

      V letech 1931–1932 základní vojenská služba, škola pro důstojníky v záloze (Olomouc a Uherské Hradiště); 1932–1934 Vojenská akademie v Hranicích; 1934–1935 poručík pěchoty, získal odbornost leteckého pozorovatele; 31. 7. 1935 stal se důstojníkem letectva z povolání, služba u Leteckého pluku 3 "Generála M. R. Štefánika" (10. pozorovací letka v Nitře); od ledna 1938 pilotní výcvik u cvičné letky v Piešťanech; 1. 4. 1938 povýšen na nadporučíka letectva; 1. 9. 1938 jmenován pilotem - letcem a stal se pobočníkem velitele 4. peruti Leteckého pluku č. 3.
      Dne 4. 7. 1939 odešel z Líšně na Slovensko, 6. července přešel v Tatrách hranice s Polskem; 20. 7. 1939 v Krakově přijat do vznikající čs. zahraniční armády; 29. 7. 1939 odjezd lodí Chrobry z Gdyně do Francie, 1. srpna přistání v Boulogne sur Mere; počátek srpna 1939 odjezd do Paříže a posléze do Saint Cyr; 6. 9. 1939 přesun na leteckou bázi v Chartres; 29. 10. 1939 odjezd na základnu v Tours (bombardovací výcvik), na základně v Cazaux absolvoval ostré střelby; 29. 1. 1940 opět přesun do Chartres; duben 1940 přesun na základnu Chateauroux, kde od konce měsíce prodělával pilotní výcvik; 11. 6. 1940 přesun na základnu v Tarbes; 18. 6. 1940 odjezd do Bordeaux; 20. 6. 1940 odjezd lodí Arry Schaeffer do Velké Británie, 23.června přistáli ve Falmouthu - odtud postupně přes Liverpool, Warrington a Bridgnorth s dalšími letci do Innsworth Lane; 17. 7. 1940 odjezd do Cosfordu; 29. 7. 1940 přesun do Honingtonu, kde přijat do RAF a získal nejnižší britskou důstojnickou hodnost Pilot Officer (poručík), od 2. srpna se stal pilotem nově vznikající 311. čs. bombardovací peruti; 8. 10. 1940 podnikl první operační let (Brémy), do 1. 9. 1941 (nálet na Kolín n. Rýnem) podnikl Flight Lieutenant (nadporučík) Breitcetl 42 bojových letů s letouny Wellington a byl poslán na odpočinek; 16. 12. 1941 jmenován velitelem výcvikové sekce 1429. čs. operační výcvikové letky (No 1429 COTF); 24. 4. 1942 Squadron Leader (major) J. Breitcetl jmenován velitelem celé No 1429 COTF; 1. 2. 1943 jmenován v hodnosti Wing Commander (podplukovník) velitelem 311. čs. bombardovací peruti - ta se od května přezbrojovala na letouny typu Liberator; 21. 8. 1943 W/C dr. J. Breitcetl jako 1. pilot s posádkou Liberatoru GR.Mk V BZ780(O), kterou tvořili mimo něj 2. pilot F/Lt František Fencl, navigátor F/O Eduard Pavelka, radiotelegrafisté P/O Emilián Mrázek, F/Sgt Michal Pizúr, Sgt Josef Felkl a střelci F/Sgt Jozef Halada a W/O Vilém Jakš, odletěl na protiponorkovou patrolu v Biskajském zálivu, zde byl jejich stroj sestřelen německými dálkovými stíhači (těla členů osádky nebyla nikdy nalezena).
      Rodiče Jindřicha Breitcetla (Jan *4. 7. 1886) a (Karolína *27. 11. 1881) byli v rámci akce "E" (Emigranten) 17. 9. 1942 zatčeni a až do 14. 4. 1945 drženi v internačním táboře Svatobořice u Kyjova.

      (Na kenotaf na hřbitově v Brně-Líšni nás upozornil dne 29. 9. 2010 pan Jan Pašek, který pro naši encyklopedii poskytl i fotografii. Děkujeme.)


    • obrazy

      img1223.jpg img6187.jpg img10705.jpg img10706.jpg


    • pojmenované ulice

      Breitcetlova (Líšeň)


    • prameny, literatura

      zobrazit "RAF: Místo narození Brno"
      "Detail padlého zahraničního vojáka 1939–1945"
      "Příběhy brněnských hřbitovů"
      "Brněnské hřbitovy. Průvodce po jejich historii, čestných hrobech města Brna, památkově chráněných náhrobcích a vojenských pohřebištích"
      "Okresní odd. VB Brno město, velitelství stanice SNB Brno-Líšeň. Seznam osob vězněných, umučených a popravených v letech 1939–1945 za ilegální a jinou protifašistickou činnost, 19.6. 1946"
      "Brněnští občané v boji proti fašismu"
      ""
      "Na nebi hrdého Albionu. Válečný deník čs. letců ve službách britského letectva 1940–1945"
      "Nad moři a oceánem"
      "Letec Jindřich Breitcetl"


    • osoby

      Vilém Jakš
      členové jedné posádky Emilián Mrázek
      členové jedné posádky Josef Stránský
      společný útěk z protektorátu do zahraničního odboje Jan Štefek
      společný útěk z protektorátu do zahraničního odboje


    • rodiče

      Jan Breitcetl
      Karolína Breitcetlová (Černá)


    • osoba na objektech

      oběti okupace
      pamětní deska: Holzova 1/02 oběti druhé světové války
      pomník: Šimáčkova 190/01


    • stavby

      Líšeňský hřbitov
      Šimáčkova
      kenotaf


    • autor

      JMik


Aktualizováno: 27. 01. 2017

Jindřich Breitcetl. Velká Británie, letiště Beaulieu, 1943.