Generálmajor in mem. Jindřich Breitcetl

* 15.7.1913 Brno-Líšeň – † 21.8.1943 Biskajský záliv


válka a odboj 1938–1945; účastník zahraničního odboje; letec, velitel 311. čs. bombardovací peruti ve Velké Británii; oběti války


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

sestřelen německými dálkovými stíhači


vzdělání

1924–1931 - II. česká státní reálka na Křenové ulici v Brně,
1932–1934 Vojenská akademie v Hranicích


vyznamenání a pocty

československá:
- 4x Čs. válečný kříž 1939
- medaile Za chrabrost před nepřítelem
- medaile Za zásluhy I. stupně
- Zlatá hvězda čs. řádu Za svobodu (1949)

britská:
- Distinguished Flying Cross (DFC) - 24. 9. 1942, War Medal


jiné pocty

- Jindřich Breitcetl povýšen na majora letectva in memoriam (26. 10. 1946)
- podplukovník letectva in memoriam (1947)
- plukovník in memoriam od 1. 6. 1991 rozkazem MNO ČSFR č. 0103 ze dne 29. 5. 1991
- generálmajor in memoriam (1992)


zaměstnání

voják z povolání


hrob

Líšeňský hřbitov, Šimáčkova, kenotaf oběti druhé světové války


pojmenováno

od března 1991 nese jeho jméno ulice na sídlišti Černý most II v Praze 9


poznámky

V letech 1931–1932 základní vojenská služba, škola pro důstojníky v záloze (Olomouc a Uherské Hradiště); 1932–1934 Vojenská akademie v Hranicích; 1934–1935 poručík pěchoty, získal odbornost leteckého pozorovatele; 31. 7. 1935 stal se důstojníkem letectva z povolání, služba u Leteckého pluku 3 "Generála M. R. Štefánika" (10. pozorovací letka v Nitře); od ledna 1938 pilotní výcvik u cvičné letky v Piešťanech; 1. 4. 1938 povýšen na nadporučíka letectva; 1. 9. 1938 jmenován pilotem - letcem a stal se pobočníkem velitele 4. peruti Leteckého pluku č. 3.
Dne 4. 7. 1939 odešel z Líšně na Slovensko, 6. července přešel v Tatrách hranice s Polskem; 20. 7. 1939 v Krakově přijat do vznikající čs. zahraniční armády; 29. 7. 1939 odjezd lodí Chrobry z Gdyně do Francie, 1. srpna přistání v Boulogne sur Mere; počátek srpna 1939 odjezd do Paříže a posléze do Saint Cyr; 6. 9. 1939 přesun na leteckou bázi v Chartres; 29. 10. 1939 odjezd na základnu v Tours (bombardovací výcvik), na základně v Cazaux absolvoval ostré střelby; 29. 1. 1940 opět přesun do Chartres; duben 1940 přesun na základnu Chateauroux, kde od konce měsíce prodělával pilotní výcvik; 11. 6. 1940 přesun na základnu v Tarbes; 18. 6. 1940 odjezd do Bordeaux; 20. 6. 1940 odjezd lodí Arry Schaeffer do Velké Británie, 23.června přistáli ve Falmouthu - odtud postupně přes Liverpool, Warrington a Bridgnorth s dalšími letci do Innsworth Lane; 17. 7. 1940 odjezd do Cosfordu; 29. 7. 1940 přesun do Honingtonu, kde přijat do RAF a získal nejnižší britskou důstojnickou hodnost Pilot Officer (poručík), od 2. srpna se stal pilotem nově vznikající 311. čs. bombardovací peruti; 8. 10. 1940 podnikl první operační let (Brémy), do 1. 9. 1941 (nálet na Kolín n. Rýnem) podnikl Flight Lieutenant (nadporučík) Breitcetl 42 bojových letů s letouny Wellington a byl poslán na odpočinek; 16. 12. 1941 jmenován velitelem výcvikové sekce 1429. čs. operační výcvikové letky (No 1429 COTF); 24. 4. 1942 Squadron Leader (major) J. Breitcetl jmenován velitelem celé No 1429 COTF; 1. 2. 1943 jmenován v hodnosti Wing Commander (podplukovník) velitelem 311. čs. bombardovací peruti - ta se od května přezbrojovala na letouny typu Liberator; 21. 8. 1943 W/C dr. J. Breitcetl jako 1. pilot s posádkou Liberatoru GR.Mk V BZ780(O), kterou tvořili mimo něj 2. pilot F/Lt František Fencl, navigátor F/O Eduard Pavelka, radiotelegrafisté P/O Emilián Mrázek, F/Sgt Michal Pizúr, Sgt Josef Felkl a střelci F/Sgt Jozef Halada a W/O Vilém Jakš, odletěl na protiponorkovou patrolu v Biskajském zálivu, zde byl jejich stroj sestřelen německými dálkovými stíhači (těla členů osádky nebyla nikdy nalezena).
Rodiče Jindřicha Breitcetla (Jan *4. 7. 1886) a (Karolína *27. 11. 1881) byli v rámci akce "E" (Emigranten) 17. 9. 1942 zatčeni a až do 14. 4. 1945 drženi v internačním táboře Svatobořice u Kyjova.

(Na kenotaf na hřbitově v Brně-Líšni nás upozornil dne 29. 9. 2010 pan Jan Pašek, který pro naši encyklopedii poskytl i fotografii. Děkujeme.)



pojmenované ulice

Breitcetlova (Líšeň)



osoby

Vilém Jakš
členové jedné posádky Emilián Mrázek
členové jedné posádky Josef Stránský
společný útěk z protektorátu do zahraničního odboje Jan Štefek
společný útěk z protektorátu do zahraničního odboje



osoba na objektech

oběti okupace
pamětní deska: Holzova 1/02 oběti druhé světové války
pomník: Šimáčkova 190/01


stavby

Líšeňský hřbitov
Šimáčkova
kenotaf


JMik


Aktualizováno: 26. 01. 2019