Brno: První policejní ředitel jmenovaný ze stavu úředníků policejního ředitelství v Brně.

Brněnská městská rada se pokusila intervenovat ve prospěch Bezděka a žádala 11. 2. 1849 jeho ponechání v Brně. Poukazovala na jeho osobní vlastnosti, znalosti brněnské problematiky, jeho zásluhy při konání peněžních sbírek ve prospěch nezaměstnaných atp.

Brno

práva (absolvoval v roce 1824 s vyznamenáním)

magistrátní úředník (1824–1825),
úředník policejního ředitelství v Brně (od roku 1826; od roku 1829 podkomisař, od roku 1835 vrchní komisař),
policejním ředitelem v Brně ustanoven k 29. 3. 1848,
v roce 1849 přeložen ve stejné funkci do Lince (dekretem minstra Stadiona z 8. 2. 1849)

Osvědčil se ještě ve funkci vrchního komisaře na jaře roku 1847 při nepokojích, vzniklých při nedostatku práce v soukenických manufakturách a z velké drahoty. Pořídil evidenci nezaměstnaných dělníků a snažil se pro ně opatřit práci, denně se konaly prohlídky u pekařů, řezníků a ostatních živnostníků s potravinami, kontrolovaly se zásoby, množství prodaného zboží, míry a váhy.
Bezděk se, již ve funkci policejního ředitele, uplatnil i v revolučním roce 1848. Především jeho zásluhou se podařilo co nejrychleji dopravit pryč z Brna polské politické vězně, propuštěné v amnestii v březnu 1848 ze Špilberku. Později mu byly vytýkány zvýšené náklady na toto opatření, což bylo způsobeno skutečností, že při nečekaném propuštění vězňů bylo nutno rychle zajistit u brněnských řemeslníků oblečení a další potřeby. Musel také upravit dosavadní činnost policie na základě opatření, která vznikla jako reakce na revoluční události.

Menš