Zajímal se o chemii, při studiu medicíny ve Vídni složil i zkoušky v tomto oboru. Jeho lékařskou specializací bylo oční lékařství, byl vyhlášeným operatérem šedého zákalu. Chudým pacientům, kteří se prokázali potvrzením své vrchnosti nebo svého duchovního správce, operoval zákal bezplatně.

zánět plic (Lungenentzündung)

Brno:
- Grosser Platz - Velké náměstí čp. 72
- Geissgasse - Kozí čp. 26
- Obere Brünner Gasse (Horní Brněnská), též Vordere Brünner Gasse (Přední Brněnská) čp. 333

medicína na univerzitě ve Vídni

městský chirurg a lékař v Opavě (1800–1805),
lékař v Brně (1806–1840),
zastupující lékař nemocnice při Spojeném zaopatřovacím ústavu v Brně a chorobince (1826–1827),
lékař (Spitalarzt) nemocnice kláštera alžbětinek v Brně (1830–1837),
fysik špilberské trestnice (1815–1827),
druhý městský fysik (1808–1814, znovu provizorně od 2. 11. 1831, trvale od 4. 1. 1833),
první městský fysik (funkci de facto vykonával ještě za života Med. Dr. Haberlera, 1834–1839)

Mähr.-Schl. Gesellschaft zu Beförderung des Ackerbaues, der Natur- und Landeskunde (dopisující člen v letech 1819–1840)

Městský hřbitov při Kounicově ulici

Byl ve svém působení v Brně velice podnikavý.
Věnoval se na jedné straně lékařské praxi, ale také ve spolupráci se starším bratrem Johannem Vinzenzem Bayerem podnikali ve výrobě chemikálií, především k účelům technickým a a farmaceutickým. Na Starém Brně zřídil laboratoř, kde se měly vyrábět chemikálie (např. kamenec, měděnka, běloba, lučavka, Glauberova sůl, čpavek, kyselina solná a další). V žádosti guberniu z 18. 4. 1812 o udělení oprávnění k výrobě uvedl, že na Moravě a ve Slezsku dosud žádný podnik tohoto typu neexistuje, dovozem z ciziny stát ztrácí prostředky, které by mohly zůstat doma. Žadatelé byli schopni prokázat schopnost výroby v nejvyšší kvalitě, dostatečné finanční prostředky. Šetření prováděl Krajský úřad v Brně, který zamýšlený podnik označil jako „příklad vlasteneckého průmyslu a hodný podpory“. Nakonec bylo tovární oprávnění uděleno pouze Med. Dr. Bayerovi guberniálním dekretem z 25. 12. 1812. Podrobnosti o podnikání ve výrobě chemikálií uvádí Bohumír Smutný ve své publikaci o brněnských podnikatelích.
Neméně zajímavé bylo i jeho působení jako brněnského lékaře.
Po přesídlení do Brna provozoval lékařskou praxi, byl také známým očním lékařem.

V roce 1813 založil v Pisárkách vlastní vodoléčebný ústav, který existoval ještě v roce 1827. Lázně byly vybudovány v místech, kde dodnes stojí restaurace. Ústav byl odbornou veřejností velice oceňován, Med. Dr. Ernst Karl Rincolini vydal v roce 1816 dokonce spis „Brünns neue Badeanstalt, oder Beschreibung des in der Aue des Schreywaldes im Jahre 1813 errichtete Bades“ (Brünn, J. G. Trassler 1816, 16 s.). Podle dobových zpráv měla lázeňská budova dvě poschodí, dvacet čistých, suchých a pohodlně zařízených pokojů, a lázeňskou místnost se dvěma vanami. Byly zde poskytovány parní, střikové a perličkové koupele.

K léčení přispívalo také krásné okolí lázní a jejich vybavení. V roce 1821 požádal Med. Dr. Bayer o povolení stavby velkého mostu pro povozy na místě zchátralé lávky přes řeku Svratku. Most chtěl postavit vlastním nákladem.
Na upřesňující dotaz gubernia, za jakých podmínek by byl ochoten dát most k používání veřejnosti, odpověděl Krajskému úřadu 9. 5. 1822: „Můj most bude sloužit nejen nemocným, kteří půjdou do mých lázní, ale i potřebě okolních panství, která tu mají pole, i potřebě obcí, jejichž obyvatelé tu přecházejí přes most s produkty svých polí a vinohradů na cestě do Brna. Hlavně ale poslouží brněnskému publiku, které odedávna konává do Pisárek své procházky a velmi rádo sem chodí. Nebylo by proto spravedlivé, když přenechám most veřejnosti, abych nesl sám veškeré náklady výstavby. Nechť přispějí tři okolní panství. Dal jsem poříditi rozpočet i plány.“ Následně vyčíslil předpokládané náklady: nový most 6 000 zlatých, potřebná úprava břehů a příjezdové cesty dalších 4 131 zlatých. On sám je ochoten přispět částkou 1 200 zlatých.
Panství nesouhlasila, nedošlo k domluvě a dr. Bayer, který most naléhavě potřeboval pro své hosty, začal stavět sám, bez povolení. Městská policie mu 28. 5. 1822 stavbu zakázala. Dr. Bayer sháněl znovu povolení, nakonec gubernium 26. 6. 1822 rozhodlo, že nemá námitek proti pokračování stavby, bude-li dr. Bayer užívat most pro sebe a bude-li se řídit pokyny s. k. stavebního inženýra. Stavba tedy pokračovala. Pěší lávku pro veřejnost musela obnovit dominia Staré Brno, Královo Pole a Blažovice, což se stalo v únoru 1823.
Jenže již začátkem března přišly ledy a lávka byla tak silně poškozena, že lidé začali používat most vybudovaný dr. Bayerem. Ten ovšem nechtěl nikomu nic dát zadarmo, na most postavil výběrčí (dva grenadýry ze 2. kompanie c. k. pěšího pluku Milaticco) a začal vybírat mostné ve výši 1 krejcar pro pěšího. Na výběr mostného neměl povolení, následovala stížnost starobrněnského obecního úřadu Krajskému úřadu. Ba co víc, bez pokynu Krajského úřadu starobrněnský obecní úřad 25. 3. 1823 dal zabavit pokladničku s mýtným (klíč od ní měl lázeňský ošetřovatel). Dr. Bayer si byl vědom, že na výběr mostného nemá právo, přestal je sice vybírat, ale znovu žádal příspěvek na úhradu nákladů spojených s mostem. Stěžoval si také, že neupravené břehy poškozované častými lijáky ohrožují jeho most. Spory se táhly i v následujících letech, dr. Bayer dokonce hrozil, že nechá most zbořit.
Zde je zajímavá reakce některých panství: cesta se upravuje hlavně pro brněnské publikum navštěvující Pisárky a pro dr. Bayera, „který nosí lásku k bližnímu pouze v ústech, neprojevuje ji svým jednáním...“ Nakonec panství odkoupila v roce 1825 od dr. Bayera most za 1 000 zlatých a na čas spory ustaly.

Se svou oční specializací působil Med. Dr. Bayer jako smluvní lékař Dobročinného ženského spolku, který v Brně působil v letech 1815 až 1820. Spolek provozoval vlastní nemocnici pro choroby očí, kterou Bayer založil a řídil. Od roku 1822 zastupoval v 16. obvodu Mužského spolku pro potírání pouliční žebroty a na pomoc chudým představeného Johanna von Herringa, po jeho smrti v roce 1836 se sám stal představeným obvodu.
V letech 1826 až 1827 se stal zastupujícím lékařem Spojeného zaopatřovacího ústavu pro chudé v Brně a zdejšího chorobince.
Zdá se, že zde měla pokračovat jeho kariéra. Přišel však 26. březen 1827, kdy pro blíže nespecifikované neplnění povinností špilberského lékaře byl okamžitě z funkce odvolán. Policejní ředitel Peter Muth vypracoval nelichotivou zprávu o osobě doktora Bayera. Nepatří prý ke zvláště vyhledávaným praktickým lékařům, úspěšněji se věnuje očním chorobám a operacím šedého zákalu. Své jmění rozmnožuje „špinavým medicínským počínáním“, vymyslel tzv. hladovou kúru, kdy pacienti (výše uvedeného ústavu v Pisárkách – Menš) dodržují skromnou dietu s pitím čaje, jehož složení tají. Jmění mu slouží k nákupu realit, kdy mu patří lázeňský dům v Pisárkách, dva domy na Starém Brně a dům ve městě. Zde, v Horní Brněnské ulici číslo 333, bydlí s manželkou a pěti dětmi ve věku od osmi do dvaceti osmi let. „Žije většinou v rodinném kruhu, protože s ním nikdo neudržuje styky pro jeho špinavé počínání. V politických záležitostech projevoval vždy svobodomyslné tendence, o jeho vlasteneckých skutcích není nic známo.“ Zdrcující kritika člověka, který funkci lékaře na Špilberku zastával více než deset let! Co se přesně stalo, zatím nevíme. Můžeme jen spekulovat, zda odvolání nesouvisí s nedostatečnými „vlasteneckými skutky“ či svobodomyslnými tendencemi.
Po odvolání z funkce Bayerovi zůstala pouze vlastní lékařská praxe, ale již v roce 1830 se stává fysikem nemocnice alžbětinek na Starém Brně, od roku 1832 plní znovu úkoly druhého fysika města Brna, po roce 1834 je uváděn jako první fysik královského hlavního města Brna.

Činnost v dobročinných spolcích i u alžbětinek byla bezplatná, takže ani pomluvy o hamižnosti nebudou příliš pravdivé. Když si v roce 1834 podával žádost o místo prvního fysika města Brna, uvedl dr. Bayer také, že vykonával lékařskou péči ve vojenských špitálech v době invaze (Francouzů v roce 1809 -Menš) jako vedoucí lékař (Chefarzt) a operatér, za tuto činnost dostal pochvalné dekrety od císaře, tehdejšího zemského guvernéra hraběte Lažanského a od prezidia Dvorské kanceláře.
V době cholery (1832 -Menš) působil v cholerovém špitále u sv. Anny. Jako ustanovený lékař pro očkování (Impfarzt) mnoho let prováděl očkování. V žádosti uvedl, že „není mocný české řeči“.
Pohřeb se konal 24. 2. 1841 na Městský hřbitov při Kounicově ulici v Brně.

zobrazit

Vinzenz Kayser von Nilkheim
podával vyjádření guberniu ve věci podnikání J. Bayera ve výrobě chemikálií Peter Muth
policejní ředitel Muth velmi negativně hodnotil lékařskou činnost dr. Bayera

Julia (Juliana) Veronika Hedwiga Bayer (Witke)
sňatek: 1800, Opava

Maria Josepha Alexandra Scholz (Bayer)
Maria Juliana Katharina Bayer
Maria Katharina Amalia Kowačz (Bayer)
Maria Julia Elisabeth Bayer
Maria Wilhelmine Aloisia Bayer

další děti (6)...

Andreas Bayer
Anna Bayer

Johann Vinzenz Bayer
Franz Alois Bayer

Grosser Platz - Velké náměstí
bydliště doložené v letech 1810–1815 Geissgasse - Kozí
bydliště doložené v letech 1816–1818 Obere Brünner Gasse (Horní Brněnská), též Vordere Brünner Gasse (Přední Brněnská)
bydliště ve vlastním domě (od roku 1819)

park Tyršův sad
Kounicova
lékař v Brně; podnikatel ve výrobě chemikálií; místo posledního odpočinku Národní památkový ústav
náměstí Svobody 8/72
bydliště doložené v letech 1810–1815

Menš