Jan Knies

* 26.11.1860 Tasov, okr. Třebíč – † 5.3.1937 Brno-Starý Lískovec


učitel; významný moravský archeolog a paleontolog


pseudonym

Jan Tasovský


rodné jméno

Jan Bohumil Knies


národnost

česká


státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

Krasový badatel. Zakladatel Musea Moravského krasu ve Sloupu (slavnostně otevřeno 8. 7. 1906), jehož sbírky koupilo v roce 1922 Moravské zemské muzeum v Brně.


bydliště

Brno-Nový Lískovec, Prostřední 20 (1930),
Brno-Židenice, Divišova 86 (od roku 1930)


vzdělání

střední škola ve Velkém Meziříčí (pouze 1 rok),
reálka v Telči (od roku 1875),
učitelský ústav v Brně (od roku 1876)


vyznamenání a pocty

čestný člen Moravského archeologického klubu (1936)


dílo

zobrazit


zaměstnání

učitel v oblasti Moravského krasu (od roku 1881) - Kunštát, Rovečné, Blansko, Doubravice, Krasová (Rogendorf), řídící učitel ve Sloupu (od roku 1908),
1900–1910 konzervátor v MZM


odborné a zájmové organizace

v Krasové byl členem obecního zastupitelstva,
zakládající člen Musejního spolku v Brně (1887)


hrob

Ústřední hřbitov v Brně, Vídeňská 96, skup. H6, hrob č. 49 - rodina Kniesova a Grmelova


poznámky

Podle povrchových jevů nakreslil mapu - hydrografického systému Punkvy. Vysoká úroveň metodiky archeologické práce - např. plavení materiálu.
Zisk významných poznatků o geografii paleolitického osídlení Moravy a provádění důkladné stratigrafické dokumentace pleistocénních profilů.

VÝZKUMY:
ještě za studií
- 1877: jeskyně Výpustek
- 1879: Býčí skála
- 1880: objevení paleolitické Pekárny (společně s ním F. Koudelka, V. Čapek), pátrání v okolí Líšně (Staré Zámky), Bedřichovice, Horákov
Velatice

- po roce 1880: výzkumy ZSO na Oslavansku (Sokolnice, Telnie, Měnín)
- 1881: Kunštátsko
- 1882: hradisko Malý /Holý/ Chlum
- 1898–1904: Sloupské a Šošůvské jeskyně, Balcarova skála, Kateřinská jeskyně, jeskyně Michalka, Verunčina díra, Pod Hradem, převis Kolíbky nad Rudickým propadáním
- 1904: Mladečské jeskyně - nález nejstarších pozůstatků člověka (aurignacien)
- od roku 1908: jeskyně Kůlna
- 1913: Stránská skála.

Dále archeologické bádání štramberského krasu, hradiště na Přerovsku, Býčí skála.
- v roce 1924 společně s V. Čapkem vedl první výzkum v Dolních Věstonicích (za 1 rok výkopů nalezl na 40 tisíc kamenných artefaktů)
- v roce 1927 dozoroval na výzkumech v Mladečských jeskyních.


obrazy

pojmenované ulice

Kniesova (Líšeň)
- Kniesova (Líšeň)



osoby

Václav Čapek
přítel a spolupracovník při archeologických výzkumech Jakub Deml
rodák a přítel František (Franz) Fiala
přítel a spolupracovník při archeologických výzkumech Florián Koudelka
přítel a spolupracovník při archeologických výzkumech Alois Mrštík
spolužák na učitelském ústavu a přítel
další osoby (3)...


partneři




ulice

Prostřední
bydliště v roce 1930 Divišova (Divišgasse)
bydliště od roku 1930


osoba na objektech

stavby

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
učitel; významný moravský archeolog a paleontolog; místo posledního odpočinku


události

26. 12. 1887
Založení Musejního spolku v Brně
zakládající člen Musejního spolku


související odkazy


Los, MŠ


Aktualizováno: 28. 11. 2020