doc. Josef Válka

* 17.1.1904 Brno – † 2.5.1981 Praha


operní pěvec-tenorista a pedagog


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


zajímavé okolnosti

z jeho žáků se výrazně prosadili Václav Halíř, Oldřich Jakubík, Václav Florian, Leo Marian Vodička, Naděžda Vodičková a další


vzdělání

Učitelský ústav v Brně (1922 maturita),
Vysoká škola pedagogická (šest semestrů),
1922–1924 soukromé studium zpěvu u Valentina Šindlera,
1925–1929 soukromé studium zpěvu u Antonína Janečka,
1929–1940 soukromé studium zpěvu u Marie Hlouškové,
1945 absolvoval konzervatoř v Brně - obor zpěv u Bohumila Soběského


dílo

I přes svou pedagogickou práci zůstával umělecky činným. Vystupoval především koncertně, dlouhodobě spolupracoval s brněnským rozhlasem, nazpíval na třicet gramofonových snímků, ale také se uplatnil v divadelních rolích. Nejvíce spolupracoval s Břetislavem Bakalou, později jej na klavír doprovázel Ludvík Kundera.
Zvláštní pozornost Válka věnoval soudobé, hlavně české tvorbě, bývá ceněn např. za provedení písňového cyklu Leoše Janáčka Zápisník zmizelého, nejvíce však vynikal v interpretaci lidových písní. Byl častým interpretem písní a árií překládaných do esperanta.
Spolupracoval s Romanem Mrázkem na překladu knihy Rozvoj pěvce a jeho hlasu ruského autora Dmitrije L. Aspelunda (Praha 1952). Odborně se podílel na knize Jaromíra Soukupa Hlas, zpěv, pěvecké umění (Praha 1959).


zaměstnání

od 1. 9. 1922 učitel v Bystrci (pouze do konce měsíce), poté zatímní učitel na obecné škole v Kyničkách a od 29. 8. 1923 učitel v Bystrci,
při zaměstnání jako učitel na různých školách studoval vysokou školu, zároveň se zdokonaloval v pěveckém umění a zpíval v brněnských sborech,
1946–1950 konzervatoř v Brně (pedagog sólového zpěvu),
1946 JAMU v Brně - pedagog hlasové výchovy (od roku 1950 odborný asistent, 1955 docent)


odborné a zájmové organizace

pěvecké sdružení Förster v Brně,
Učitelská jednota Budeč - Brno venkov,
Brněnská beseda,
Pěvecké sdružení moravských učitelů




MJ, hub


Aktualizováno: 09. 02. 2022