Encyklopedie dějin města Brna

Antonín František Slavík

    Ing. Antonín František Slavík


    • * 20.1.1893 Praha-Karlín – † 27.10.1942 Berlín-Plötzensee


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      ovládal 7 jazyků (německý, francouzský, polský, anglický, italský, esperanto, ruský)

    • příčina úmrtí

      popraven


    • bydliště

      Brno, Tůmova 15


    • vzdělání

      Vysoká škola elektrotechnická v Brně,
      École supérieure d´électricité, selection radiophonique v Paříži,
      později (v letech 1926–1931) FF MU v Brně - dějiny hudby a dějiny výtvarného umění

    • jiné pocty

      značka OK2SL s jeho jménem je v Síni slávy značky OK na WEBu ČRK


    • zaměstnání

      do roku 1925 vojenský radiotelegrafista,
      1925–1942 ředitel Brněnského Radiojournalu

    • odborné a zájmové organizace

      Sokol (župa Jana Máchala, Sokol Brno-Žabovřesky),
      aktivně činný jako radioamatér stál v čele brněnské odbočky radioamatérů (zastupoval čs. radioamatéry i na mezinárodním fóru), volací znak OK2SL


    • poznámky

      Jako vojenský radiotelegrafista se podílel v Praze na budování první radiostanice, umístěné ve sklepním prostoru Petřínské rozhledny. První spojení bylo navázáno 29. 11. 1918 se St. Pöltenem, od 10. 12. 1918 probíhalo pravidelné spojení s Francií. Tehdejší četař Antonín Slavík patřil mezi telegrafisty, kteří důležité spojení nově vzniklé republiky se světem zajišťovali.
      Pro činnost v ilegální organizaci Obrana národa (národní výbor) Antonín Slavík zatčen 14. prosince 1939, vězněn v Brně na Špilberku, v Kounicových kolejích, v Berlíně-Alt Moabitu.
      Dne 9. 6. 1942 odsouzen k trestu smrti, poté přemístěn do Plötzensee, kde trest vykonán v předvečer státního svátku bývalé Československé republiky (popraven spolu s Janem Uhrem, Jaroslavem SkryjouJosefem Jarošem. Rodina dostala dokonce účet za popravu, ale podle svědectví syna nic neplatila.

      Na Antonína Slavíka vzpomínala herečka Vlasta Fabianová ve své vzpomínkové knize „Jsem to já?“ takto: „Také v Brně byla koncem dvacátých let zřizována pobočka Radiojournalu, dnes bychom řekli stanice.
      Jejím ředitelem byl jmenován vojenský spojař, štábní kapitán inženýr Antonín Slavík. Šťastný tah. Tomuhle vysloužilému vojákovi, který měl nesmírný umělecký vkus, se stal rozhlas životním posláním. Propadl mu vášnivě. Dokonce v dopise na rozloučenou z gestapáckého vězení dělil vyznání své lásky mezi rodinu a rozhlas. Inženýr Slavík měl čich na spolupracovníky, pečlivě je vybíral, protože se musel obejít jen s hrstkou lidí. Jako „literárního referenta“ angažoval dalšího rozhlasového fanatika, Dalibora Chalupu, básníka s širokým literárním rozhledem, který mu doporučil vzít jako režiséra Josefa Bezdíčka. Hudebním referentem se stal Karel Vetterl, jako referenta „pro reportáže a přednášky“ přijal čtyřiadvacetiletého Františka Kožíka. Ten z přednášek a reportáží brzy dezertoval k dramaturgii, kam ho srdce táhlo. Kromě nich tam bylo zaměstnáno ještě pár techniků - a to byl celý brněnský Radiojournal.“ (s. 82–83).

      Z fotografií a rodinných vzpomínek, které nám laskavě poskytl 20. 7. 2010 pan Aleš Frýba, vyplývá, že Antonín Slavík hodně cestoval již před 1. světovou válkou (Jižní Amerika) i po ní (Itálie, Francie). Udržoval velmi přátelské vztahy se svými příbuznými, které nejen pozdravoval z cest, ale také informoval o své práci v brněnském Radiojournalu (v listopadu 1935 psal např. o pronajmutí přízemí v Husově sboru na Botanické ulici v Brně pro studijní účely Radiojournalu). Je také zajímavé a pro něho charakteristické, že i když mu v únoru 1939 zemřela dcera Blaženka ve věku 17 let, hned po začátku okupace se zapojil do odboje!
      V dopise Policejního ředitelství Praha Zemskému četnickému velitelství v Brně ze 4. 7. 1939 se žádá, aby Zemské četnické velitelství Brno prověřilo, zda „v tamním obvodu bydlící koncesionáři soukromých vysílacích stanic tyto odevzdali“. K dopisu je přiložen jako příloha „Seznam koncesionářů“, který zahrnuje celkem 428 jmen z celého protektorátu. Ing. Slavík je uveden pod číslem 23, s volacím znakem OK2SL.


    • obrazy

      img1431.jpg


    • pojmenované ulice

      Antonína Slavíka (Černá Pole)


    • prameny, literatura

      zobrazit "Fotogalerie předválečných radioamatérů vysílačů v Československu"
      "Radioamatéři - oběti okupace v letech 1939–1945. Historický sborník"
      "Zednářství v Ostravě"
      "Za tajemstvím éteru"
      "Připomeňme si naše kolegy - radioamatéry"
      "Radioamatéři - oběti II. odboje"
      "Haló, tady Brno. (Antonín Slavík a počátky brněnského rozhlasu.)"
      "Zemské četnické velitelství v Brně 1864–1949"
      "Umělecké osobnosti brněnského rozhlasu"
      "Obrana národa na Brněnsku 15.3.1939-29.2.1940"
      "Naše Collegium musicum"
      "Brněnští občané v boji proti fašismu"
      "Další materiály uloženy ve fotokopiích z rodinného archivu"
      "Sbírky Muzea města Brna"
      "Od mikrofonu k posluchačům. Z osmi desetiletí čes. rozhlasu, 1. vyd."
      "Archiv Českého rozhlasu"


    • osoby

      Břetislav Bakala
      spolupráce v Radiojournalu Brno Josef Bezdíček
      spolupráce v brněnském Radiojournalu Alois Brejcha
      pracovník brněnského Radiojournalu Vlasta Fabianová
      spolupráce v brněnském Radiojournalu Vladimír Helfert
      přítel
      další osoby (7)...
      Dalibor Chalupa
      spolupráce v brněnském Radiojournalu Josef Jaroš
      společně popraveni František Kožík
      spolupráce v brněnském Radiojournalu Amos Pokorný
      spolupráce v Radiojournalu, Amos Pokorný pořádal pravidelné šachové přednášky Jaroslav Skryja
      společně popraveni Jan Uher
      společně popraveni Karel Vetterl
      spolupráce v brněnském Radiojournalu


    • partneři

      Marie Slavíková (Šerksová)
      sňatek: 21. 6. 1920


    • děti

      Blažena Slavíková (Slavíková)
      Vladimír Slavík


    • rodiče

      Antonín Slavík
      Antonie Slavíková (Helclová)


    • sourozenci

      Emilie Svobodová (Slavíková)


    • ulice

      Tůmova
      bydliště


    • osoba na objektech

      oběti okupace zaměstnanců čs. rozhlasu
      pamětní deska: Beethovenova 4/01 uctění památky oběti okupace - A. F. Slavík
      jiná realizace: Tůmova 15/01


    • stavby

      Rodinný dům Ing. Slavíka
      Tůmova 15/2086
      majitel


    • události

      17. 9. 2014
      Umístění dalších tzv. „Kamenů zmizelých“ (též „Stolpersteine“) v Brně
      jeho jméno je uvedeno na jednom z kamenů
      20. 4. 1937
      Rozhlasová reportáž z Četnické pátrací stanice Brno
      doklad spolupráce četnictva a Radiojournalu v Brně
      9. 7. 1936
      Rozhlasová přednáška „Portáši - četníci valašských hor“
      doklad spolupráce četnictva a Radiojournalu v Brně
      31. 5. 1932
      Zahájení pravidelného vysílání Verda Stacio (Zelená stanice)
      ředitel Radiojournalu v Brně
      27. 11. 1928
      Založení hudebního sdružení Collegium musicum na brněnské filozofické fakultě
      s hudebním sdružením spolupracoval

      další události (1)...
      10. 5. 1924
      Český rozhlas - zahájení vysílání brněnské odbočky Radiojournalu
      první ředitel brněnského Radiojournalu


    • související odkazy

      mapa


    • autor

      Jis, Menš, MŠ


Aktualizováno: 04. 05. 2018

Antonín Slavík. Foto, archiv Českého rozhlasu Brno.