Viktor Schlossar

* 28.10.1793 Klokočov u Hranic – † 16.8.1854 Rajhrad


benediktin, římskokatolický kněz, v letech 1832–1854 opat rajhradského kláštera


rodné jméno

Martin Karel


vzdělání

gymnázium v Kroměříži, kde se specializoval na gramatiku a humanitní vědy,
1813–1814 studium filozofie na lyceu v Olomouci,
1. 11. 1814 vstup do benediktinského řádu, přijal řádové jméno Viktor,
1815–1819 studium teologie na teologické fakultě v Olomouci a Brně,
5. 9. 1819 vysvěcen na kněze


zaměstnání

od roku 1819 kooperátor v rajhradské farnosti,
v roce 1820 jmenován administrátorem ve Šlapanicích,
v klášteře se stal novicmistrem, tajemníkem opata,
od roku 1821 klášterní sekretář, archivář, knihovník,
od roku 1828 správce kuchyně a hospodářský správce kláštera,
po smrti rajhradského opata Augustina Kocha zvolen 9. července 1832 jeho nástupcem


odborné a zájmové organizace

projevoval zájem o řadu odvětví, byl členem mnoha spolků, např.:
- Společnosti pro zvelebení orby, přírodopisu a vlasteneckého dějepisu Moravy a Slezska
- předseda Ústavu hluchoněmých v Brně
- roku 1848 přistoupil k Jednotě katolické v Brně a navštěvoval její sjezdy
- v Rajhradě zařídil filiální Jednotu katolickou a Bratrstvo růžencové Panny Marie
- v roce 1850 byl jedním ze zakladatelů spolku Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, kde byl zvolen i do výboru
- patřil k tzv. Sušilově družině, kterou tvořili nejvýznamnější vzdělanci doby
- byl členem několika zahradnických a pěstitelských spolků (s jeho pěstitelskými zálibami souvisely i úpravy klášterní zahrady, kde se kromě parterů s okrasnými rostlinami a zákoutí určených k meditaci nacházel i sad nebo bylinková a užitková zahrada pro kuchyň)


hrob

hřbitov u farního kostela Povýšení sv. Kříže v Rajhradě


poznámky

V době, kdy zastával úřad opata, rajhradský klášter vzkvétal a klášterní budovy, které nechal ve většině případů opravit či upravit, získaly reprezentativní podobu.
Podporoval vědy a umění, ve čtyřicátých a padesátých letech 19. století nechal zrestaurovat a vybavit interiéry kláštera, vytvořil klášterní obrazovou galerii. V této době byla také sjednocena fasáda, dostavěn západní oddíl kláštera a vydlážděny klášterní chodby. Roku 1840 opatřil vyřezávaným dubovým nábytkem sakristii, roku 1844 dal vystavět a vyzdobit oratoř, aby tudy mohli benediktini pohodlněji chodit na kůr. V oratoriu nechal posvětit oltář s obrazem sv. Benedikta od rajhradského rodáka Josefa Zeleného, jehož také podporoval na studiích.
Znovu uspořádal archiv a knihovnu, založil klášterní muzeum a nechal upravit klášterní zahrady.
Zlepšil i rajhradské hospodářství, ve čtyřicátých letech byla zregulována Vracava a Svratka a probíhaly úpravy klášterních pozemků, během kterých byly Řehořem Volným a Bedou Dudíkem prováděny i archeologické výzkumy.
Kromě stavebních úprav se věnoval také duchovnímu vedení rajhradských mnichů, pro které sepsal přísná pravidla, neboť chtěl do klášterního řádu vnést daleko větší kázeň.



osoby

Beda (kř. František) Dudík
řádový spolubratr Gunther (Vintíř) Jan Kalivoda
řádový spolubratr Tomáš Josef Volný
řádový spolubratr Josef Zelený
malíř oltářních obrazů


události

23. 8. 1850
Založení spolku „Dědictví sv. Cyrilla a Methoda“
jeden ze zakladatelů spolku


Ma


Aktualizováno: 24. 03. 2015