Internetová encyklopedie dějin Brna

Viktor Schlossar

    Viktor Schlossar


    • * 28.10.1793 Klokočov u Hranic – † 16.8.1854 Rajhrad


    • benediktin, římskokatolický kněz, v letech 1832–1854 opat rajhradského kláštera


    • rodné jméno

      Martin Karel


    • vzdělání

      gymnázium v Kroměříži, kde se specializoval na gramatiku a humanitní vědy,
      1813–1814 studium filozofie na lyceu v Olomouci,
      1. 11. 1814 vstup do benediktinského řádu, přijal řádové jméno Viktor,
      1815–1819 studium teologie na teologické fakultě v Olomouci a Brně,
      5. 9. 1819 vysvěcen na kněze


    • zaměstnání

      od roku 1819 kooperátor v rajhradské farnosti,
      v roce 1820 jmenován administrátorem ve Šlapanicích,
      v klášteře se stal novicmistrem, tajemníkem opata,
      od roku 1821 klášterní sekretář, archivář, knihovník,
      od roku 1828 správce kuchyně a hospodářský správce kláštera,
      po smrti rajhradského opata Augustina Kocha zvolen 9. července 1832 jeho nástupcem

    • odborné a zájmové organizace

      projevoval zájem o řadu odvětví, byl členem mnoha spolků, např.:
      - Společnosti pro zvelebení orby, přírodopisu a vlasteneckého dějepisu Moravy a Slezska
      - předseda Ústavu hluchoněmých v Brně
      - roku 1848 přistoupil k Jednotě katolické v Brně a navštěvoval její sjezdy
      - v Rajhradě zařídil filiální Jednotu katolickou a Bratrstvo růžencové Panny Marie
      - v roce 1850 byl jedním ze zakladatelů spolku Dědictví sv. Cyrilla a Methoděje, kde byl zvolen i do výboru
      - patřil k tzv. Sušilově družině, kterou tvořili nejvýznamnější vzdělanci doby
      - byl členem několika zahradnických a pěstitelských spolků (s jeho pěstitelskými zálibami souvisely i úpravy klášterní zahrady, kde se kromě parterů s okrasnými rostlinami a zákoutí určených k meditaci nacházel i sad nebo bylinková a užitková zahrada pro kuchyň)


    • hrob

      hřbitov u farního kostela Povýšení sv. Kříže v Rajhradě


    • poznámky

      V době, kdy zastával úřad opata, rajhradský klášter vzkvétal a klášterní budovy, které nechal ve většině případů opravit či upravit, získaly reprezentativní podobu.
      Podporoval vědy a umění, ve čtyřicátých a padesátých letech 19. století nechal zrestaurovat a vybavit interiéry kláštera, vytvořil klášterní obrazovou galerii. V této době byla také sjednocena fasáda, dostavěn západní oddíl kláštera a vydlážděny klášterní chodby. Roku 1840 opatřil vyřezávaným dubovým nábytkem sakristii, roku 1844 dal vystavět a vyzdobit oratoř, aby tudy mohli benediktini pohodlněji chodit na kůr. V oratoriu nechal posvětit oltář s obrazem sv. Benedikta od rajhradského rodáka Josefa Zeleného, jehož také podporoval na studiích.
      Znovu uspořádal archiv a knihovnu, založil klášterní muzeum a nechal upravit klášterní zahrady.
      Zlepšil i rajhradské hospodářství, ve čtyřicátých letech byla zregulována Vracava a Svratka a probíhaly úpravy klášterních pozemků, během kterých byly Řehořem VolnýmBedou Dudíkem prováděny i archeologické výzkumy.
      Kromě stavebních úprav se věnoval také duchovnímu vedení rajhradských mnichů, pro které sepsal přísná pravidla, neboť chtěl do klášterního řádu vnést daleko větší kázeň.


    • prameny, literatura


    • osoby

      Beda (kř. František) Dudík
      řádový spolubratr Gunther (Vintíř) Jan Kalivoda
      řádový spolubratr Tomáš Josef Volný
      řádový spolubratr Josef Zelený
      malíř oltářních obrazů


    • události

      23. 8. 1850
      Založení spolku „Dědictví sv. Cyrilla a Methoda“
      jeden ze zakladatelů spolku


    • autor

      Ma


Aktualizováno: 24. 03. 2015