„Rozhodně je má poslední vůle, aby ani v kostele, ani u hrobu, nikdo, zcela nikdo, ani spolužák, ani přítel, ani jiný kněz, ani prelát nepromluvil. Tím méně nekněz. Když promluvil Pán Bůh a mluví slova církve, mlčíš člověče!“

česká obecná škola na Josefově v Brně (1882–1887),
První české gymnasium v Brně (1887–1895),
studium teologie v Brně (30. 7. 1899 vysvěcen na kněze)

dne 18. 11. 1937 jmenován tajným papežským komořím (monsignorem)

kooperátor u sv. Maří Magdaleny v Brně (od 16. 9. 1899),
kaplan v Brně u sv. Tomáše (od 13. 7. 1901),
profesor náboženství na školách Vesny (od 1. 1. 1911),
na penzi odešel 31. 8. 1937

Dědictví sv. Cyrila a Metoděje (člen výboru od roku 1911, od roku 1920 až do smrti revizorem účtů)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 58, řada 1, hrob č. 83

Několikrát putoval do Svaté země. Za první světové války byl polním kurátem od 20. 10. 1914 až do konce války, z toho tři roky v epidemické nemocnici v Polsku.
Po odchodu do důchodu uspořádal svá kázání a vydal tiskem v roce 1940 (I. díl) a v roce 1945 (II. díl).

Ignác Procházka
Josefa Procházková (Součková)

Kostel Svaté rodiny
Grohova 16/112
zde konal exhorty pro studenty Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
místo posledního odpočinku

9. 8. 1910
Druhá moravská pouť do Svaté země
účastník, putování také zpracoval knižně

Menš