Za druhé světové války pracoval v odboji, v němž zahynul jeho syn Vladimír. Po osvobození pak pokračoval v práci v různých institucích (podílel se na organizování konferencí preventivního lékařství) i ve své rozsáhlé publikační činnosti v českých i zahraničních časopisech.

1882–1890 gymnázium v Domažlicích,
1890–1896 Lékařská fakulta v Praze

po promoci pracoval na několika klinikách v Praze a ve Vídni,
1900–1901 zdravotní asistent zemské vlády v Opavě,
1901–1911 okresní lékař ve Velkém Meziříčí,
1911–1918 vrchní lékař ve Vyškově,
1918 –1926 zemský zdravotní inspektor zdravotního oddělení zemské správy politické pro Moravu, současně Velkého Brna (1923) a přednosta expozitury ministerstva zdravotnictví v Bratislavě,
1926–1937 Státní zdravotní ústav v Praze (od roku 1928 jeho ředitel),
v Praze také přednášel nejprve na technice a od roku 1931 na lékařské fakultě, kde se habilitoval v oboru státní a sociální hygieny,
v roce 1937 odešel do výslužby, po válce vypomáhal jako lázeňský lékař v Mariánských lázních

Masarykova akademie práce,
Československá zemědělská akademie,
Československý červený kříž,
Spolek Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně

ve 20. letech podnikl několik studijních cest do USA, Anglie, Francie a dalších zemí

Růžena Vacková (Vašátková)
sňatek: 1898

Vladimír Vacek
Růžena Vacková
Jiřina Vacková

1. 1. 1923
Jmenování ředitele divize ČsČK pro Moravu a Slezsko
nově jmenovaný ředitel

Kal, LucKub