Tomáš Podruh

* 15.12.1896 Třeboň – † 26.8.1942 Berlín, Plötzensee


válka a odboj 1914–1919; legionář ruský; válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; učitelé Země moravskoslezské


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


příčina úmrtí

popraven


bydliště

Brno, Hraniční 7


vzdělání

klasické gymnázium v Třeboni


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam (1947),
Štefánikův pamětní odznak I. stupně in memoriam (1945),
Pamětní odznak 1939–1945 SOPVP in memoriam (1948)


jiné pocty

Plukovník in memoriam (1947)


zaměstnání

voják z povolání (podplukovník dělostřelectva),
profesor I. státní průmyslové školy v Brně,


poznámky

Za první světové války padl do zajetí na ruské frontě, poté se přihlásil do československých legií, sloužil u dělostřelecké brigády a prodělal celou anabázi. V databázi www.vuapraha.army.cz je uvedeno: Domovská obec Třeboň, okr. Třeboň. V rakousko-uherské armádě mladší poddůstojník 75. pěšího pluku.
Zajat: 14. 8. 1916, Josefovka. Do legií se přihlásil v Šadrinsku, Permská gubernie.
Do čs. legie v Rusku zařazen 28. 7. 1917, 7. pěší pluk. Konec v legiích 2. 8. 1920, poslední útvar: 3. dělostřelecká divize, poslední hodnost: nadporučík. Po návratu do vlasti sloužil v čs. armádě.

Do vlasti se vrátil v roce 1920 v hodnosti nadporučíka a svou další profesní kariéru spojil s československou armádou:
- 105. dělostřelecký pluk v Českých Budějovicích, poté výcvikové oddělení Ministerstva národní obrany v Praze
- v roce 1927 návrat ke 105. pluku v hodnosti štábního kapitána
- roku 1930 jako podplukovník opět k výcvikovému oddělení MNO
- roku 1932 velitel dělostřeleckého oddílu u 101. pluku v Praze-Motole
- od roku 1935 velitel 8. dělostřeleckého pluku v Opavě
- od roku 1938 působil v Brně jako velitel dělostřeleckého pluku číslo 106 (velitelský dům je dosud zachován na ulici Staňkova č. 18).

Po likvidaci československé armády byl přidělen jako pedagog na I. státní průmyslovou školu v Brně (ulice Sokolská) a učil zde předměty dějepis a zeměpis. To mu umožnilo plně se věnovat odboji. Od počátku okupace zapojen v odbojové organizaci Obrana národa, stal se prvním velitelem kraje Brno-město. Podílel se na organizování tras do zahraničí pro osoby odcházející do zahraničního odboje.
Gestapem zatčen 23. listopadu 1939, vězněn v Brně na Špilberku a v Sušilových kolejích, dále ve Vratislavi, Wohlau, v Berlíně-Alt Moabitu. Lidový soud vynesl svůj rozsudek, trest smrti za velezradu, 5. listopadu 1941.
Po odsouzení přemístěn do věznice v Berlíně-Plötzensee, kde byl rozsudek vykonán. Po zatčení manžela několikrát dostala paní Podruhová poštou balík s potravinami, když chtěla poděkovat, přišel jí dopis zpět - adresát neznámý. Pomáhala jí především rodina Danešova z Českých Budějovic (matka paní Podruhové, její sourozenci), různé balíčky posílal továrník Jašek z Přerova, který se snažil pomáhat i jiným. Jeho manželku, sestru generála Janouška, maršála britské RAF, vyznamenaného Podvazkovým řádem, utloukli gestapáci k smrti ve sklepě své úřadovny. Laskavě se k rodině choval i zubní lékař MUDr. Půda z Králova Pole, ochotně vždy přišel v případě nemoci praktický lékař MUDr. Kupka. Nebylo to v době okupace zcela samozřejmé, protože „druzí se báli jen s námi promluvit a odvraceli se od nás,“ napsala paní Ludmila Kroupová.

Dne 28. 5. 2008 nám sdělil čtenář naší encyklopedie Vratislav Horký následující velmi zajímavou informaci: Podruhova sestra Marie Horká měla po popravě vyzvednout ostatky popraveného bratra - popel v papírové krabici, na gestapu v Českých Budějovicích na Lannově třídě. Z vyprávění babičky nabyl vnuk Vratislav Horký dojem, že ostatky byly uloženy v rodinném hrobě Podruhových a Horkých v Českých Budějovicích-Mladém.

K tomu jsme získali 11. 1. 2010 doplnění od dcery Tomáše Podruha, paní Ludmily Kroupové: po popravě tatínka přišla na gestapo v Brně papírová krabice, ve které byly osobní věci tatínka (košile, brýle, kartáček na zuby a další různé drobnosti). Paní Podruhová krabici na gestapu vyzvedla a dnes jsou památky uložené u paní Ludmily Kroupové.
Tomáš Podruh v posledním dopise prosil manželku, aby, pokud to bude možné, byly jeho ostatky převezeny do vlasti. O to se vdovy po příslušnících Obrany národa popravených v Berlíně-Plötzensee po válce snažily. „Bylo jim však řečeno, že věznice Plötzensee byla za bojů v Berlíně srovnána se zemí, a že již není možné dohledat místo, kde by popel popravených mohl být.
Je proto vyloučeno, aby popel mého tatínka byl v Českých Budějovicích (ostatně do Budějovic jsme po celou válku jezdily za příbuznými Danešovými) - určitě bychom o tom musely vědět“, napsala paní Ludmila Kroupová. Tím vyvrátila málo pravděpodobnou informaci Vratislava Horkého o uložení popela Tomáše Podruha v Českých Budějovicích; pokud byl československý vlastenec popraven, nebyl jeho popel rodině vydán.



pojmenované ulice

Podruhova (Líšeň)



osoby

Jaroslav Gardavský
spolupráce v odboji Václav Lysák
spolupráce v odboji František Petráček
spolupráce v odboji Pavel Ripka
spolupráce v odboji, společně popraveni





ulice

Hraniční
bydliště


Menš


Aktualizováno: 11. 12. 2018