česká

Rakouská monarchie, Rakousko-Uhersko

Martínkov čp. 76 (rodný dům)

1853–1854 hlavní škola,
německé gymnázium v Jihlavě,
od roku 1862 bohosloví v Brně (4. 6. 1866 vysvěcen na kněze)

pomník a pamětní deska v Martínkově,
kenotaf na hřbitově v Moutnicích,
pomník u vchodu na faru v Prosiměřicích

zobrazit

kaplan v Moravských Budějovicích (1866–1868), v Hostimi (1868–1869), v Biskupicích u Hrotovic (1869–1870), v Řeznovicích (1870–1872), v Moutnicích (1872–1877),
farář v Tvarožné (1877–1893) a v Prosiměřicích (1893–1898),
v roce 1894 jmenován děkanem

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 28, hrob č. 89 (původně pohřben v místě úmrtí - Prosiměřice, dne 27. 4. 1899 byly jeho ostatky přeneseny na dnešní místo na ÚH v Brně)

Jeho jméno nese orelská župa se sídlem: Na Bojišti 7, 669 02 Znojmo („Orel župa Kosmákova“).
Dne 4. 9. 2021 bylo v jeho rodném domě otevřeno Muzeum P. Václava Kosmáka s expozicí představující tohoto nejvýznamnějšího rodáka obce.
(Za doplnění informací děkujeme JUDr. M. Svobodovi).

S literární tvorbou začal již během studií, kdy v různých časopisech publikoval básně, články a příběhy ze života prostých lidí. Ve svých povídkách kritizoval zakořeněné zvyky a nešvary a nabádal ke zbožnosti, mravnosti a k vlastenectví.
Do katolického periodika Hlas přispával po několik desetiletí povídkami a fejetony pod názvem Kukátka a podepisoval se pod ně jako Kukátkář. Výraz kukátko bylo původně označení pro skříňové prohlížeče obrázků, která zprostředkovávala vidění něčeho neobvyklého (světových velkoměst, velkých požárů, nebo exotických zvířat apod.). V literatuře v přeneseném slova smyslu představovala svébytný literární útvar, podobný fejetonu. Inspiraci pro svou tvorbu čerpal Václav Kosmák především ze života prostých lidí, s nimiž byl, coby duchovní správce, v neustále úzkém kontaktu. Díky tomu se stal opravdu lidovým spisovatelem a ve své době byl jedním z nejčtenějších autorů na Moravě.
Vedle různých románů a povídek skládal také písně, z nichž některé zhudebnil brněnský skladatel František Musil. Václav Kosmák vynikal také jako řečník, čehož využíval při různých vlasteneckých shromážděních.

- Kosmákova (Líšeň)
- Kosmákova (Maloměřice)
Kosmákova (Židenice)
- Kosmákova (Kosmákgasse) (Žabovřesky)
- Vrchlického + Kosmákova (Vrchlickýgasse + Kosmákgasse) (Židenice), jen část ulice

zobrazit

Jano Köhler
J. Köhler ilustroval spisy V. Kosmáka Antonín Moll
A. Moll působil jako kaplan u V. Kosmáka v Tvarožné František Musil
zhudebnil okolo dvaceti písní P. Václava Kosmáka František Sušil
profesor Václava Kosmáka na bohosloveckém ústavu v Brně, nadchl ho pro národně obrozeneckou činnost František Valouch (Walouch)
spolupracovník

Antonín Kosmák
Anežka Kosmáková (Fialová)

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
kněz, spisovatel, autor tzv. kukátek; místo posledního odpočinku

16. 7. 1922
Slet Československého Orla
jeho jméno nese jedna ze čtyř moravských orelských žup 2. 11. 1900
Slavnostní odhalení pomníku Václava Kosmáka
jemu odhalen pomník 28. 4. 1899
Uložení ostatků Václava Kosmáka v Brně

Do, Vod