břišní tyfus (Nervenfieber)

Brno, Starobrněnská 12

podkomisař policejního ředitelství (doloženo v roce 1796),
vrchní policejní komisař (doloženo v letech 1811–1832)

Městský hřbitov v Brně při dnešní Kounicově ulici

Služba na brněnském policejním ředitelství nebyla lehká a plat mnohdy nestačil na živobytí. Např. v žádosti z 31. 1. 1811 Stanke spolu se dvě kolegy žádali gubernátora Lažanského o zvýšení platu, který nestačí na živobytí, ani na oděv, který ve službě potřebují víc, než jiní úředníci. Zvýšení se dočkali rozhodnutím císaře z 8. 3. 1812. Vrchní komisař Stanke tak měl plat 800 zlatých (původně 500 zlatých). Ale i nadále byly platy policejní úředníků v Brně nižší než v jiných městech.
V rámci reorganizace policejní služby v Brně po roce 1819 Stanke vedl čtvrť Brněnské brány (188 domů) a předměstí Staré Brno, Křížová, Velká a Malá Pekařská, celkově 524 městských a předměstských domů.
Povinností policejním úředníkům přibývalo nejen s růstem počtu obyvatel, ale také s rozšiřováním policejní agendy. Sem patřil i dozor nad lidmi v Brně konfinovanými a vězněnými. Policejní ředitelství v Brně vykonávalo rovněž vrchní dozor nad politickými vězni na Špilberku v tzv. tajném oddělení, současně věnovali pozornost i vězeňskému personálu.
Pohřeb vrchního policejního komisaře Stankeho se konal 9. 9. 1832.

Starobrněnská
bydliště a místo úmrtí

park Tyršův sad
Kounicova
vrchní komisař policejního ředitelství v Brně; místo posledního odpočinku

Menš