Žil v pověsti svatosti. Tento skromný vysoce vzdělaný muž a velký ctitel Panny Marie, se stal duchovní oporou obránců Brna při obléhání města Švédy v době třicetileté války, pomáhal nejen modlitbou, ale i svými organizačními schopnostmi. Byl to on, kdo dal vycvičit oddíl studentů jezuitské koleje ve zbrani.
Otec Martin Středa - městský radní, matka Barbora rozená Polednová - sestra proslulého P. Jiřího Poledne, rektora pražské univerzity. Brněnská věřící mládež nezapomněla na P. Středu, který mladé lidi miloval.
Už v době totality v roce 1978 vznikl v Brně mezi několika farnostmi branný Závod Martina Středy (ZMS vydávaný veřejně z důvodů utajení za Závod mladých svazarmovců). Tradice tohoto závodu trvá dodnes, je to závod tříčlenných hlídek chlapců i děvčat. V některých letech i v době totality se závodu zúčastňovalo ke stovce závodníků.
V roce 2005 zahájilo duchovní centrum v Brně-Lesné další tradici pro děti a mládež – Věroučnou soutěž pátera Martina Středy. Své znalosti v ní prokazují jednotlivci a tříčlenná družstva.

souchotiny (umírá jednu hodinu po půlnoci)

Praha,
Brno, klášterní budovy jezuitů v Jezuitské ulici

od roku 1605 studium v Praze - seminář sv. Václava,
25. 9. 1608 vstup do jezuitského noviciátu v Brně (26. 9. 1610 skládá první sliby),
28. 9. 1610 počátek filosofických studií ve Štýrském Hradci,
od 7. 11. 1616 studium teologie u profesorů Santina a Filippiho,
8. 6. 1618 jezuité byli výnosem direktoria protestantských stavů vyhnáni z Prahy, Středa odešel s nimi, byl poslán do Štýrského Hradce na dokončení studií,
1620 (kolem Velikonoc) přijal ve Štýrském Hradci kněžské svěcení,
14. 11. 1622 doktorát filosofie na Ferdinandově univerzitě,
15. 6. 1625 doktorát teologie (koncem roku poslán na kolej do Nisy ve Slezsku)

1615 výuka rétoriky v Praze (nejvyšší třída jezuitských gymnázií),
1622 profesor rétoriky, později i filosofie,
1624 profesor teologie na Karlo-Ferdinandově univerzitě (1. 11. 1624 skládá řeholní sliby),
1627 stává se sociem českého jezuitského provinciála P. Řehoře Rumera,
5. 9. 1627 – 11. 11. 1629 rektor jezuitské koleje Nanebevzetí Panny Marie v Brně (znovu od 24. 3. 1641 do 1. 7. 1646),
1628 zavádí v jezuitském kostele v Brně roráty,
rektor jezuitské koleje u sv. Klementa v Praze (od 11. 11. 1629 do 25. 5. 1634 a od 22. 6. 1637 do 18. 4. 1638),
16. 5. 1634 – 11. 2. 1638 představený profesního domu u sv. Mikuláše a sv. Václava v Praze na Malé Straně,
11. 3. 1636 poslán jako zástupce pražského arcibiskupa Arnošta Vojtěcha kardinála Harracha do Klatov, aby tam uvedl jezuity, kteří tu pak založili kolej a gymnázium,
4. 6. 1636 zvolen prokurátorem (delegátem provincie na kongregaci prokurátorů), cestuje do Říma, setkává se s generálním představeným řádu P. Muciem Vittelschim, který mu jako výraz své úcty daruje růženec sv. Ignáce,
11. 2. 1638 jmenován provinciálem české provincie Tovaryšstva Ježíšova, v té době má na starosti provincie 17 kolejí a 5 rezidencí,
24. 3. 1641 rektor brněnského noviciátu,
1. 1. 1648 podruhé jmenován provinciálem

pochován v prosklené rakvi v kryptě kostela Nanebevzetí Panny Marie v Jezuitské ulici v Brně

Historické prameny tvrdí, že poslední koule vypálená na Brno z největšího švédského děla dopadla k nohám P. Martina Středy a nehybně zůstala ležet. P. Středa, který podle svědeckých výpovědí měl pravděpodobně i některé mimořádné duchovní dary (dar proroctví, dar bilokace), zemřel v pověsti svatosti a jeho poměrně zachovalé tělo odpočívá v kryptě jezuitského kostela Nanebevzetí Panny Marie v Brně. V jedné ze svých statí Středa napsal: "Chudoba ať je mi matkou, pokora a trpělivost ať jsou mi sestrami!". Po P. Středovi je nazvána jedna z nejkratších brněnských ulic (pouhé dva domy) a je spolupatronem duchovního centra v Brně-Lesné.

Význam P. Martina Středy dokazují níže uvedená dochovaná písemná svědectví účastníků obléhání Brna švédskými vojsky:
„... Zdá se, že této statečnosti při obraně dodávaly sílu vroucí modlitby a vytrvalé posty pátera Středy, jimiž přinášel sílu z nebe pro ochranu a bezpečnost obležených, takže nepřítel sám konečně nahlédl, když už nasadil všechno bojové úsilí a nastražil všechny léčky, že duch města je pevný a nezlomný a že pochází z jakési nadzemské ochrany ...
Kdykoliv jsem měl během onoho obranného boje aspoň trochu volnou chvíli od obtížnějších povinností, využil jsem ji k návštěvě P. Martina a k rozhovoru s ním; vždy jsem si od něho odnášel útěchu a vnitřní pokoj ... tomuto muži přičítám první pohnutky ke svému obrácení ...“
(Ludvík Raduit de Souches, velitel obránců Brna v době obléhání Švédy).

„... Tak veliká byla též jeho horlivost a důvěra v Boha, že kdykoliv mělo dojít k boji s obleženými, ať už před hradbami nebo za mohutného nepřátelského útoku, otec Středa po celou dobu ležel na zemi a modlitbami a vzdechy prosil o přispění nebeské moci. A tak když zesílil boj hned tam, hned jinde, také on, pravověrný atlet a zasloužilý Kristův vojín bojoval neúnavně vítězným Gedeonovým mečem a vždy byl od Boha vyslyšen ... není pochyb, že on s Boží pomocí zachránil město Brno a celou vlast, protože její osud závisel na osudu města Brna ...“
(Vyjádření Městské rady Brna 22 let po smrti P. Martina Středy.)

Středova (Brno-město)

zobrazit

Jiří Novotný
P. J. Novotný byl pověřen přípravou kanonizace P. Martina Středy Jan Pilatus
žák P. M. Středy

Jezuitská
klášterní budovy jezuitů (bydliště)

P. Martin Středa (Stredonius)
sochařská realizace: Beethovenova 0/02
jemu věnována socha Zvon Martina Středy
zvon: Jezuitská 0/03

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter jezuitů
Beethovenova, Jezuitská
místo posledního odpočinku

15. 8. 2020
Odhalení sochy P. Martina Středy 11. 11. 2019
Slavnost odhalení pamětní reliéfní desky maršála Radeckého
den jeho narození připomenut na slavnosti 8. 8. 2018
Výstava ...Budu štítem tomuto městu
byla mu věnována výstava 27. 1. 2012
Černá Madona Brněnská na divadelním jevišti
rektor jezuitské koleje, stal se duchovní oporou obránců Brna při obléhání města Švédy r. 1645 11. 11. 2009
Slavnostní instalace nového zvonu Martina Středy
rektor brněnské jezuitské koleje, jeden z významných mužů podílejících se na úspěšné obraně Brna proti švédskému obléhání v roce 1645


další události (6)...

Do