česká

Československo, ČSR

ovládal ruštinu, polštinu, ukrajinštinu, němčinu, francouzštinu a základy španělštiny

Nový Bohumín, Fryštátská 677,
Brno, Kotlářská 29

1920–1928 reálné gymnázium v Opavě,
1928–1933 FF MU - čeština, dějepis a zeměpis (byl žákem prof. Arne Nováka),
1935 titul PhDr. v Brně na MU,
1946 státní zkouška z ruského jazyka,
1947 státní zkouška z polského jazyka, 1967 titul CSc.

1938 - cena Matice slovenské (Hubkova nadace) za soubor statí o slovenské literatuře

zobrazit

1933–1934 reálné gymnázium Bohumín,
1934–1938 Učitelský ústav Spišská Nová Ves a Lučenec,
1939–1948 dívčí reálné gymnázium Brno (studium přerušeno v letech 1946–1947),
1946–1947 lektor na Jagellonské univerzitě v Krakově,
1948–1950 Slovanský ústav v Praze,
leden 1950 – červenec 1950 Kudelovo gymnázium Brno (dnes Gymnázium Brno, třída Kapitána Jaroše 14),
1950–1960 Pedagogické gymnázium Brno a Pedagogický institut Brno,
1961–1972 odborný asistent na FF UJEP v Brně (externě v roce 1954)

KSČ

Mečislav Krhoun byl významný český slavista působící na Katedře pro ruský jazyk na Filozofické fakultě brněnské univerzity. Přednášel zde polštinu a staroruskou literaturu, vedl také cvičení z metodiky ruštiny.
Jako jeden z mála se intenzivně zabýval ukrajinistikou, stal se vedoucím poradny ruského jazyka založené při katedře. Celý život se věnoval studiu česko-rusko-polských vztahů v oblasti literatury.

zobrazit

Božena Krhounová (Kořisková)
sňatek: 30. 7. 1935

Jan Krhoun
Bronislava Krhounová

Hedvika Navrátilová (Krhounová)

Kotlářská
bydliště

Sborník prací Filosofické fakulty v Brně (1964) - práce Mečislava Krhouna pojednávající o tématu Češi a počátky běloruského národního a literárního hnutí v prvním desetiletí 20. století.

Studentský záznam