Jiří Kristián Inocenc

zasloužil se o vybudování poutního chrámu P. Marie ve Křtinách

studium teologie v Olomouci

profesor teologie v klášteře v Zábrdovicích,
po smrti opata Hugo Bartlicia v roce 1738 byl zvolen opatem (v pořadí byl 35. opatem tohoto konventu), svěřený úřad vykonával do roku 1777, kdy z něho byl uvolněn na základě své žádosti

chrám Panny Marie ve Křtinách

Při svém nástupu do úřadu si Kryštof Matuška zvolil za svůj hlavní cíl vybudování exteriérů i interiérů kláštera a jednotlivých budov v takovém rozsahu, aby co nejlépe mohly sloužit duchovnímu životu.
Z rozsahu stavební činnosti je patrné, že měl úžasné organizační schopnosti, na svou dobu byl i velmi dobrý ekonom. Dosavadní klášterní prostory, budované za jeho předchůdců, byly ve špatném stavu, trámy v prvním poschodí hrozily zřícením. Nejen že zajistil jejich obnovu, ale z jeho popudu byla vystavěna tři nová klášterní křídla, navazující na stávající východní křídlo konventu, čímž byl vytvořen konventní dvůr (nyní je v těchto místech Vojenská nemocnice).
V klášterním kostele byla jako pokračování kaple sv. Jáchyma zřízena v letech 1753–1755 Čenstochovská kaple, v níž byla slavnostně instalována kopie obrazu Černé Madony, zhotoveného a vysvěceného v roce 1753 v Čenstochové v Polsku.
Křtiny, poprvé jmenované v imunitní listině papeže Řehoře IX. ze dne 24. září 1237, byly součástí državy zábrdovického kláštera, jenž byl založen na počátku 13. století. Po staletí byly Křtiny známým poutním místem, rozmach poutí v 17. a 18. století vyžadoval, aby byl pro návštěvníky vystavěn honosný farní chrám. Jeho základy byly položeny v roce 1728 za opata H. Bartlicia, který pro tento úkol získal geniálního architekta Jana Blažeje Santiniho.
Když přebíral rozestavěný chrám opat Matuška, bylo vystavěno zdivo pouze nad úroveň terénu. Reálné finanční možnosti ho přiměly k zredukování stavebního záměru. Bylo upuštěno od stavby dvou čelních věží, vystavěna byla pouze jedna ve středu chrámového průčelí. Úplně se ustoupilo od záměru vystavět druhý ambit s kaplí sv. Josefa. Stavební práce pokračovaly nyní takovým tempem, že již 1. května 1750 byl opatem Matuškou chrám benedikován. Ve vnitřní výzdobě se penězi nešetřilo, úkol byl svěřen nejlepším malířům a sochařům té doby (Jan Jiří Etgens, Josef Stern, František Michalic – malíři, Ignác Lengelacher, Antonín a Andreas Schweiglovi – sochaři). Chrám Panny Marie byl vysvěcen 21. května 1771 světícím biskupem Matyášem F. Chorinským.
Svou stavební činnost opat Matuška rozšířil též na ostatní patronátní osady. V roce 1769 byl vystavěn nový kostel sv. Václava v Ochozi, o čtyři roky později se pod jeho vedením přikročilo ke stavbě nového kostela Nanebevzetí P. Marie v Bukovince. V Babicích byla zřízena zvláštní lokální kapelánie (došlo k obnovení tehdy již sešlého kostela a byla vybudována nová sakristie za hlavním oltářem). Pro zabezpečení trvalé školní výuky byl v Babicích z jeho podnětu zakoupen dům, který byl předán do správy obce.

Po oslavách 50 let svého kněžství v roce 1777 se opat Matuška vzdal své hodnosti a odešel na odpočinek do Křtin, kde na počátku listopadu téhož roku zemřel.
Na základě posledního přání zesnulého byl pohřben v tamním chrámu, o jehož dostavbu se plnou měrou zasloužil. Nebyl uložen ve společné hrobce, určené pro zde působící kněze, ale ve zvláštním hrobě zřízeném pro jeho osobu před vedlejším oltářem sv. Jana a Pavla.
Význam osobnosti zemřelého vyzdvihovala i přítomnost zemského hejtmana Kryštofa Blümegena na smutečních obřadech, konaných 6. listopadu 1777.

Hugo Václav Bartlicius
opat kláštera premonstrátů v Zábrdovicích v letech 1712–1738 Jan Jiří Etgens
malíř, podílel se na vnitřní výzdobě křtinského chrámu Matěj (Matyáš) František Chorinský
biskup, vysvětil chrám P. Marie ve Křtinách Michael Daniel Marave
poslední opat kláštera premonstrátů v Zábrdovicích v letech 1777–1784 Andreas (Ondřej) Schweigl
sochař, podílel se na výzdobě křtinského chrámu
další osoby (2)...

Kostel Nanebevzetí Panny Marie a klášter premonstrátů
Zábrdovická
opat kláštera

Ma