německá

Rakousko-Uhersko, ČSR, Německá říše, ČSSR

„Po II. světové válce založili studenti právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně „Klub přátel Ervína Petrolína“. Klub vydával cyklostylovaný časopis ‘Koníček` a ‘prezidentem’ klubu byl zvolen posluchač právnické fakulty pan Jiří Blum, který po roce 1948 zmizel někde za kopečky. (…) Dominantní postavení v klubu měl však Ervín, který byl slavnostně pasován patronem klubu.“ Luboš Staněk: Vyprávění o figurkách, lidech a lidičkách z města Brna. Nakladatelství Vigneta print, Brno, 2003, str. 9.

Brno-Černovice, Húskova 2,
Brno: Kamenomlýnská 76 a 56, Václavská 7

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 89, hrob č. 114–116

Erwin se narodil svobodné matce Julii jako normální zdravé dítě. Ve věku osmi let však onemocněl spálou, v důsledku čehož se u něj projevila mentální retardace a část svého života strávil v Ústavu pro choromyslné v Brně-Černovicích.
Za protektorátu (v roce 1942) byl z ústavního léčení propuštěn, bezprostředně nato jej matka přihlásila k německé národnosti a po skončení války byl Erwin zařazen do divokého odsunu německého obyvatelstva, brněnského „pochodu smrti“ dne 31. 5. 1945. Ze sběrného tábora v Pohořelicích byl však zřejmě ze zdravotních důvodů vrácen zpět do Brna, kde v roce 1951 získal československé občanství. Dle vzpomínek pamětníků se stal osobitou brněnskou figurkou, pohyboval se po centru Brna a ochotně posluhoval zaměstnancům Taxislužby u stanoviště na náměstí Svobody. Erwinův život ukončila na Štědrý den roku 1966 jeho matka. Ve snaze zachránit syna před pobytem v ústavu jej otrávila a sama poté spáchala sebevraždu.
(Tento encyklopedický záznam pro naši encyklopedii zpracoval a fotografii poskytl dne 12. 1. 2014 pan Jiří Skoupý, děkujeme.)

Julie Freiwillig

Kamenomlýnská
bydliště, bývalá osada Kamenný mlýn Václavská
bydliště Húskova
pobyt v ústavu choromyslných

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
brněnská figurka, přezdívaná „Evžen Petrolín“; místo posledního odpočinku

Menš