Josef Liesganig

* 13.2.1719 Štýrský Hradec (Rakousko) – † 4.3.1799 Lvov


astronom, teolog a kartograf, ředitel hvězdárny ve Vídni


národnost

německá


státní příslušnost

Habsburská monarchie


zajímavé okolnosti

Jako ředitel vídeňské hvězdárny byl pověřen císařovnou Marií Terezií, aby zahájil trigonometrické měření habsburské monarchie pro potřeby vojenských map a plánů.
V roce 1759 se za doprovodu geometra Karla Scherffera a mechanika Josefa Ramspöcka odebral do Brna, kde se ubytovali v jezuitské koleji. Dne 10. září 1759 pak odešli do Soběšic, kde vybrali vhodné místo pro určení vůbec prvního trigonometrického bodu v našich zemích (v severní části půdy jezuitské hospody, bývalý objekt v místech dnešní Zeiberlichovy ulice číslo 46), odkud zahájili měření, jež délkově napojili na věž tehdy tam ještě stojící jezuitské kaple sv. Kříže na Ostré horce.
Jako stavební ředitel ve Lvově vyhotovil mapu Haliče a Vladiměřska. V roce 1760 také odvodil délku vídeňského sáhu podle poměru, že 100.000 francouzských tois (sáhů) = 102.764 vídeňským sáhům, tj. 1 vídeňský sáh = 1,896614 m.


vzdělání

v roce 1724 vstoupil v 15 letech do jezuitského řádu ve Vídni, kde vystudoval filozofii,
od roku 1746–1748 studoval i teologii (zajímal se i o astronomii a kartografii)


zaměstnání

od roku 1742 repetitor matematiky ve Štýrském Hradci,
od roku 1744 profesor rétoriky v Linci,
od roku 1749 kazatel a katecheta v Komárně, kde byl zároveň školním dohlížitelem,
v roce 1751 se stal profesorem matematiky v Košicích a od roku 1752 vyučoval matematice na vídeňské jezuitské koleji,
ve Vídni byl v roce v roce 1756 ustanoven ředitelem tamní hvězdárny a v této funkci zůstal až do zrušení jezuitského řádu v roce 1773 (poté byl jmenován guberniálním radou a stavebním ředitelem v Haliči)


pojmenované ulice

- Liesganigova (Soběšice)


prameny, literatura

Ostatní literatura

"Z minulosti Brna-Soběšic"


osoba na objektech

První trigonometrický bod na našem území
pamětní deska: Soběšice-Ostrá horka


Fl


Aktualizováno: 29. 09. 2020