Habsburská monarchie, Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

Výroba v Rousínově narážela na překážky v důsledku nedostatku vody, a proto musely být surové kůže dováženy do Brna, odkud byly také rozesílány dále. Důvodem přesunu byl též nedostatek pracovních sil v Rousínově, zdejší mzdy byly vyšší než v samotném Brně.

Brno, Rumiště č. 7 (před rokem 1862)

původně židovský familiant v Novém Rousínově (nyní Rousínov),
od roku 1851 provozoval jako koželužský mistr výrobu kůží v Rousínově na základě oprávnění uděleného C.k. okresním hejtmanstvím ve Vyškově

před rokem 1862 zakoupil dům v Brně, Křenova čp. 30 (nyní Rumiště č. 7), aby mohl rozšířit výrobu,
24. 3. 1857 požádal místodržitelství o udělení jednoduchého továrního oprávnění k výrobě kůží,
dům, který zakoupil za 15 000 zlatých, byl vhodný k výrobě a žadatel disponoval značným kapitálem ve výši 37 000 zlatých i potřebnými znalostmi,
Juda Katscher se prokázal osvědčením o svých dobrých morálních vlastnostech jak od židovské obce v Rousínově, tak od místní křesťanské obce,
přestože brněnská obecní rada uznala 13. 7. 1857 Judovy majetkové poměry jako dostatečné a chtěla žádost podpořit, proti se postavili představení zdejšího koželužského cechu (pověřená komise došla při šetření k závěru, že prostory v domě na předměstí jsou vhodné, žadatel disponuje finančním fondem, obchodní knihy jsou řádně vedeny a o schopnostech žadatele není pochyb) - doporučila vydat tovární oprávnění s čímž souhlasila také 12. 8. 1857 Obchodní živnostenská komora v Brně,
25. 8. 1857 bylo Judovi uděleno dekretem místodržitelství tovární oprávnění - proti tomu podal cech rekurz k ministerstvu obchodu do Vídně, které jej však svým rozhodnutím z 24. 1. 1858 zamítlo a potvrdilo předchozí rozhodnutí místodržitelství),
za veřejného společníka si Juda Katscher vzal nejstaršího syna Alberta, 11. 2. 1860 uzavřeli společenskou smlouvu,
23. 3. 1860 požádal Zemský soud v Brně o zápis firmy J. Katscher et Sohn do obchodního rejstříku

Při žádosti o udělení továrního oprávnění na zpracování kůží Juda Katscher uvedl, že roku 1854 upsal na státní půjčku 1 600 zlatých a na národní půjčku 400 zlatých a přispěl též na nadaci císařovny Alžběty.
Do pozůstalosti Judy bylo zahrnuto zařízení podniku, suroviny a hotové výrobky, cenné papíry v hodnotě 40 000 zlatých a hotovost, univerzálním dědicem se stal mladší syn Heinrich Katscher, část peněz byla odkázána na dobročinné účely a židovským náboženským obcím, dům připadl vnučce Idě (dcera syna Heinricha Katscher).

Judita Katscher (Flesch)

Albert Katscher
Heinrich Katscher
Josef Katscher

Hirsche Katscher
Sara Katscherová

Rumiště
bydliště včetně sídla podniku

Jord