Dr. phil. Heinrich Landesmann

* 9.8.1821 Mikulov (okres Břeclav) – † 3.12.1902 Brno


spisovatel, básník, dramatik a publicista


pseudonym

Hieronymus Lorm


národnost

německá


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko


zajímavé okolnosti

V 15 letech ztratil sluch, postupně i zrak. Přesto se od svých dvaceti let stále zajímal o dění kolem sebe, vytvořil si dotekovou řeč, tzv. Lormovu abecedu, jež se používá mezinárodně dodnes. Své novinářské články, jimiž kritizoval metternichovský režim v Rakousku, diktoval. Po nuceném pobytu v Německu se natrvalo vrátil k synovi v roce 1892 do Brna.
Pseudonym si zvolil podle svatého Jeronýma, který psal o osamělosti a zemřel jako poutník, příjmení podle svého oblíbeného hrdiny De L´orme od anglického romanopisce G. P. Jamese.


bydliště

Vídeň (1822–1845?),
Lipsko (1845?–1848),
Vídeň (1848–1873),
Drážďany (1873–1892),
Brno, Údolní 27


vzdělání

1826–1831 základní,
gymnázium Vídeň (v roce 1832 musel studium přerušit),
polytechnická škola Vídeň (1833),
po těžké nemoci už pouze autodidakt


čestný doktorát

Vídeň (?)


jiné pocty

pamětní deska na rodném domě v Mikulově, Brněnská 9, od Nikose Armutidise ke 190. výročí narození (odhalena 23. 6. 2011)


dílo

zobrazit


zaměstnání

publicista, spisovatel


hrob

Židovský hřbitov, Nezamyslova 27, hrob 15, řada 1, sekce 21A


pojmenováno

Abeceda pro hluchoslepé "Lormova abeceda", Sdružení Lorm (pro pomoc postiženým),
Hieronymus-Lorm-Gasse (1911–1918), dnes Výstavní ulice,
LORM - Společnost pro hluchoslepé, Zborovská 62, 150 00 Praha 5


poznámky

Již jako mladý student ve Vídni publikoval básně v časopise „Österreichisches Morgenblatt“ nebo „Grenzboten“, které byly v předrevoluční době velice pokrokové a Landesmann musel uprchnout před metternichovskou policií z Rakouska do Lipska. V exilu zůstal až do roku 1948, kdy se v dubnu vrátil zpět do Vídně.
Pro zhoršující se zdravotní stav se musel vzdát aktivní účasti v politickém životě, ale v literární práci pokračoval. V roce 1892 se přistěhoval k synovi do Brna, kde byl velice vážen. V soustrastném projevu rodině při jeho úmrtí v roce 1902 bylo uvedeno: „Město Brno si bude vždy považovat za čest, že zde velký básník prožil konec života.“



pojmenované ulice


partneři


ulice

Údolní
bydliště doložené v letech 1892–1902 (tehdy č. 29)


stavby

Židovský hřbitov
Nezamyslova 27/395
místo posledního odpočinku



Fl, Menš


Aktualizováno: 13. 10. 2018