Habsburská monarchie, Rakouské císařství

V žádosti o udělení továrního oprávnění k výrobě tapet uvedl, že pobyl od května 1826 čtyři měsíce v Paříži, kde u firmy Terravalien zjistil tajemství výroby papírových tapet.
V té době měly v monarchii vyrábět papírové tapety jen dvě továrny ve Vídni a jejich výrobky žadatel považoval za drahé a nedokonalé.

Brno, Velká Nová (nyní Lidická č. 27),
Vídeň (v letech 1833 až 1848)

původně čalouník,
v září roku 1826 požádal zemské gubernium o udělení zemského továrního oprávnění k výrobě tapet v Brně (Klobasser počítal s vývozem výrobků i do sousedních států - Německa, Polska a části Itálie, což mělo přinést monarchii peníze a zaměstnání pro zdejší obyvatele); žadatelův úmysl byl podpořen kladným dobrozdáním také Magistrátu města Brna - výrobu tapet provozoval na předměstí Velká Nová (nyní Lidická ulice č. 27),
při šetření komise Krajského úřadu v Brně zjistila, že výrobky jsou kvalitní a levné,
přestože Klobasser disponoval dostatečným kapitálem k podnikání ve výší 22 000 zlatých a jeho obrat za tři roky dosáhl výše přes 100 000 zlatých, bylo mu uděleno jen formální jednoduché tovární oprávnění k 26. lednu 1827 s dodatkem, že až dojde k většímu rozvoji podnikání, může si požádat o udělení vyššího stupně,
v únoru roku 1830 proto požádal o propůjčení formálního zemského továrního oprávnění, neboť mezitím svoji výrobu rozšířil a zřídil sklady svých výrobků také ve Vídni a v Praze a vzorkovny v Olomouci, Lvově a Teplicích, v květnu téhož roku mu bylo oprávnění uděleno - výroba se prováděla za pomocí strojů a zaměstnávala 47 osob,
v květnu roku 1833 oznámila dolnorakouská vláda moravskoslezskému guberniu, že Johann Klobasser chce přenést své zemské tovární oprávnění do Vídně, což mu bylo v srpnu 1833 povoleno s podmínkou, že se vzdá oprávnění uděleného pro Brno a nebude dále provádět ve Vídni čalounické práce (vedle výroby tapet se totiž ještě zabýval výrobou matrací a čalouněného nábytku)

po roce 1848 působil ve Vídni jako volený městský rada

V hlášení policejního ředitelství v Brně dolnorakouské vládě z 23. června 1833 bylo uvedeno, že jde o zbožného, klidného, nepolitického a v každém případě váženého muže, obratného a zkušeného ve svém oboru.
Zděděný majetek po otci použil zcela na své technické vzdělání a svým úsilím se domohl majetku kolem 20 000 zlatých, který rozvážně spravuje. Z rodinných poměrů byla uvedena manželka a dvě děti /údaje o druhém dítěti se nepodařilo zjistit/, v rodině pobývala také jeho svobodná sestra, druhá sestra se provdala za znojemského komisaře svob. pána Humbrachta.

Josefa Theresie Klobasserová (Schubertová)
sňatek: 1830 na Starém Brně

Ernst Marcellin Klobasser

Agnes Klobasser (Lessel)
Johann Klobasser

Jord