Prof. Ing. Dr. techn. Rudolf Spazier

* 2.7.1887 Brno-Medlánky – † 17.8.1963 Brno


vysokoškolský profesor, odborný pracovník československých státních drah, starosta města Brna v letech 1935–1939; válka a odboj 1938–1945; politický vězeň; akce 1. 9. 1939; oběť politické perzekuce po roce 1948


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR, ČSSR


zajímavé okolnosti

V době jeho volebního období (2. 12. 1935 – 23. 3. 1939) byla (kromě jiného) dokončena stavba Kníničské přehrady (město Brno přispělo částkou 14 mil. Kč). Zasloužil se o zajištění generálního návrhu na vybudování ústřední městské kanalizační čistírny.
Dne 15. 3. 1939 po příchodu nacistických vojsk odmítl rezignovat na svou funkci starosty města Brna a opustit svou kancelář na Nové radnici. Byl poté vystaven značnému nátlaku a podroben výslechu na gestapu 23. 3. 1939, na jehož základě mu byl zakázán vstup do budovy radnice.


bydliště

Brno-Medlánky: Hudcova 2, Turistická 6,
Brno-Královo Pole: Máchova 6, Riegrova 2


vzdělání

Česká vyšší reálka v Brně,
Česká vysoká škola technická v Brně, odbor stavební inženýrství (absolvoval v roce 1912, doktorát technických věd získal 21. 6. 1930)


zaměstnání

1912–1919 česká Vysoká škola technická - asistent Ústavu stavební mechaniky
1919–1946 České státní dráhy - vrchní stavební komisař, vrchní technický rada,
od 1921 i externí docent Vysoké školy lesnické v Brně
od roku 1930 doktor technických věd,
od 31. 10. 1934 soukromý docent mechanického zkoušení stavebních hmot na České vysoké škole technické v Brně,
řádný profesor stavebních hmot a jejich zkoušení - jmenován 23. 7. 1946 s účinností od 1. 7. 1945,
v září 1950 mu byla z politických důvodů zakázána činnost na vysoké škole a k 31. 8. 1951 dán do penze (její vyplácení mu v roce 1953 bylo z téhož důvodu na pět měsíců pozastaveno)


politická orientace

národně socialistická


odborné a zájmové organizace

SK Židenice (předseda),
Spolek Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně


hrob

Královopolský hřbitov, Myslínova, skup. 3 u zdi, hrob č. 165-166


poznámky

Zatčen v akci Albrecht der Erste dne 1. 9. 1939, vězněn v Brně na Špilberku a v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald až do osvobození v roce 1945.
V Buchenwaldu mu nacisté jako vynikajícímu odborníkovi nabídli možnost pracovat na technických projektech (tím by se zlepšily i jeho životní podmínky), ale prof. Spazier odmítl pro nacisty pracovat.
V roce 1955 byl ve vykonstruovaném procesu s národními socialisty odsouzen za velezradu na 7 let do vězení a k propadnutí majetku, vězněn v Brně, v Plzni na Borech, na Ilavě, v Leopoldově a Heralticích, propuštěn 1959, rehabilitován však až po smrti (1963) v roce 1970.




osoby

Otmar Chlup
na pohřbu Otmara Chlupa hovořil starosta R. Spazier Oskar Judex
úřadující starosta Spaziera vyzval k nástupu dovolené Leopold Reitter
starosta města Brna R. Spazier oddával L. Reittera


partneři

Marie Anna Spazierová (Šafaříková, ovdovělá Pospíšilíková)
sňatek: 23. 9. 1933, Brno (městská rada), týž den měli i církevní sňatek na Vranově



sourozenci

ulice

Hudcova
rodný dům Máchova
bydliště Turistická
bydliště Riegrova
bydliště


osoba na objektech

R. Spazier
pamětní deska: Hudcova 2/01


objekty

T. G. Masaryk
pamětní deska: Terezy Novákové 2/01
starosta Brna, jeden z protektorů slavnosti


stavby

Královopolský hřbitov
Myslínova
místo posledního odpočinku


události

12. 6. 2020
Slavnost odhalení pamětní desky (80. výročí hasičské stanice)
předválečný starosta Brna, který se zasloužil o vybudování budovy
11. 5. 2005
Otevření výstavy Galerie starostů a primátorů města Brna a významných osobností 22. 6. 1992
Odhalení pamětní desky Dr. Ing. Rudolfu Spazierovi 12. 6. 1940
Otevření požární ústředny
starosta Brna, zasloužil se, aby stavba sloužila pro potřeby požární ústředny, v době jejího otevření byl již několik měsíců vězněn nacisty v koncentračním táboře
1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně

další události (17)...


související odkazy

mapa
matriční záznam - N
MZA v Brně, fond Sbírka matrik (1579–1949) - E 67, sign. 17691, Matrika narozených Brno-Řečkovice, sv. Vavřinec 1871–1895, s. 238.


Jord, Čoup, Menš


Aktualizováno: 02. 07. 2020