Internetová encyklopedie dějin města Brna

Karel Svěrák

    MUDr. Karel Svěrák


    • * 22.10.1889 Boskovice, okr. Blansko – † 24.10.1942 Mauthausen


    • válka a odboj 1938–1945; oběti okupace


    • národnost

      česká

    • státní příslušnost

      Rakousko-Uhersko, ČSR


    • zajímavé okolnosti

      popraven s celou rodinou za pomoc parašutistům skupiny ANTHROPOID

    • příčina úmrtí

      popraven v koncentračním táboře


    • bydliště

      Boskovice čp. 137 (rodný dům),
      Praha, Ječná 6


    • vzdělání

      obecná škola a gymnázium v Boskovicích (2. 7. 1910 maturita),
      LF UK v Praze (studium přerušila první světová válka, 8. 5. 1920 promoce)

    • jiné pocty

      jméno uvedeno na pomníku obětí 1. a 2. světové války v Boskovicích, na pamětní desce v sídle Ústředního výboru Masarykovy ligy proti tuberkulose v Praze 5, náměstí Kinských 2, na pomníku v Národním památníku obětí heydrichiády v Praze 2, Resslova 9a


    • zaměstnání

      odborný lékař pro nemoci vnitřní, plicní a tuberkulózu,
      lékař v Ružomberku,
      vojenská plicní léčebna v Matliaroch v Tatrách,
      přednosta oddělení divizní nemocnice v Brně (od roku 1929) (major zdravotnictva),
      Ministerstvo zdravotnictví (vrchní odborný rada, vedoucí zdravotně sociální péče) od roku 1936

    • odborné a zájmové organizace

      Masarykova liga proti tuberkulóze (předseda Zemského sboru v Brně v letech 1934–1936, místopředseda ústředí v Praze),
      Čsl. Červený kříž (zakladatel odbočky v Ružomberoku),
      brněnská odbočka Mladé generace lékařů,
      spoluredaktor Praktického lékaře v Praze,
      Sokol (cvičitel i závodník)


    • pojmenováno

      v Boskovicích nese jeho jméno jedna z ulic


    • poznámky

      Vysokoškolská studia mu přerušila první světová válka: v červenci 1914 narukoval k 5. zeměbraneckému pluku do Pulje, v říjnu 1914 odešel na srbskou frontu, kde pobyl s 37. zeměbraneckým plukem jako velitel zdravotnické hlídky do května 1915.
      Poté byl převelen na italskou frontu u Gorice, kde sloužil postupně jako zástupce praporního lékaře, zdravotník v zajateckém táboře a člen chirurgického oddělení polní nemocnice až do 31. 10. 1918, dne 17. 11. 1918 se ohlásil na velitelství v Praze do služeb nově vzniklé ČSR. Obdržel však studijní dovolenou a po promoci odešel v hodnosti nadporučíka zdravotnictva na Slovensko, kde působil nejdříve v Ružomberku. Tam založil odbočku čsl. Červeného kříže a poradnu Masarykovy ligy proti tuberkulóze (značně přispěl ve svém působišti i okolí ke zlepšení zdravotního stavu obyvatel - bezplatně léčil, radil, vychovával), posléze od října 1924 působil v Matliaroch jako velitel vojenského léčebného ústavu pro plicní choroby.
      V lednu 1929 byl převelen do Brna, kde působil v hodnosti majora (od roku 1935 podplukovníka) zdravotní služby na vnitřním oddělení divizní nemocnice, měl i vlastní vyhledávanou lékařskou ordinaci na náměstí Svobody.
      V říjnu 1936 odešel z vojenské služby do zálohy. Velmi se angažoval v brněnském spolkovém a kulturním životě. Velkou péči věnoval brněnské odbočce Mladé generace lékařů (pokračovací kurzy pro lékaře, kulturní přednášky, exkurze do lázní, podpora publikační činnosti).
      Dr. Svěrák se velmi angažoval v roce 1934 pro zachování celistvosti Masarykovy univerzity, z rozhodnutí státní úsporné komise měly být zrušeny fakulty přírodovědecká a filozofická.
      Po přechodu na ministerstvo zdravotnictví do Prahy kontakty do Brna stále udržoval, po okupaci zachránil pro Brno Masarykovu léčebnu nádorů. V červenci 1939 sdružil všechny české poradny v jednotný svazek "Okresní ústav zdravotně-sociální péče", kde našla Masarykova liga proti tuberkulóze bezpečný úkryt a veškeré brněnské poradny pak pevnou finanční základnu. Když v protektorátu přistáli na konci roku 1941 členové skupiny Anthropoid, byli zpočátku v péči členů Červeného kříže.
      Od poloviny března 1942 navázali členové Červeného kříže spojení s Masarykovou ligou proti tuberkulóze (v březnu 1942 se předsedkyně dobrovolných sester Červeného kříže a zároveň členka předsednictva krajského sboru Masarykovy ligy proti tuberkulóze pro Velkou Prahu Anna Šrámková obrátila na některé členy Ústředí Masarykovy ligy s žádostí o další pomoc). Prostřednictvím revizora účtů Masarykovy ligy proti tuberkulóze Jana Sonnevenda byl do akce zapojen i MUDr. Karel Svěrák. Měl pomoci při zajištění úkrytu v některém klášteře (dr. Svěrák dal řediteli Sonnevendovi kontakt na Msgra Otu Stanovského, ten odmítl, poté pomohl biskup pravoslavné církve Gorazd).
      Svěrák zatčen gestapem 7. července 1942 pozdě večer po návratu ze služební cesty do východních Čech ve svém bytě, odkud již předtím gestapo odvedlo jeho dceru Iris. Měla podat vysvětlení, příští den prý bude propuštěna. Svěrák vězněn v Praze na Pankráci, poté v Malé pevnosti Terezín.
      Dne 24. 7. 1942 zatčena manželka Marie a dopravena rovněž na Pankrác, byt byl zapečetěn. Ještě ne patnáctiletý syn Karel, který náhodou nebyl doma, se uchýlil k babičce, ale byl 2. srpna vypátrán a také zatčen.
      Na Pankráci dr. Svěrák prošel tvrdými výslechy a svou statečností zabránil rozšíření zatýkání na další zasvěcené z lékařských kruhů.
      Dne 2. srpna byla celá rodina převezena do Malé pevnosti Terezín (otec a syn Svěrákovi chodili na práci jako stavební dělníci do Ústí nad Labem, přitom se podařilo dr. Svěrákovi odeslat matce do Boskovic poštou první a zároveň poslední lístek).
      Dne 3. 9. 1942 se konal soud nad biskupem Gorazdem a společníky, kteří byli odsouzeni k smrti. Soudní tribunál po poradě rozhodl, že ostatní zúčastnění v počtu 270 osob budou do konce války uvězněni v koncentračním táboře. Tento rozsudek však nebyl v Berlíně potvrzen a tak se 29. 9. 1942 konalo vlastní přelíčení před stanným soudem. Při něm všichni odsouzeni k trestu smrti (znovu převezeni do Terezína, kde v Malé pevnosti setrvali do 22. října. Poté všichni převezeni do Mauthausenu, kde byli dne 24. 10. 1942 popraveni).
      Sestra dr. Svěráka dostala úmrtní listy jednotlivých členů rodiny, podle nichž dcera Iris byla popravena v 11 hodin 42 minut, manželka Marie v 11 hodin 44 minut, syn Karel ve 14 hodin a MUDr. Svěrák ve 14 hodin 2 minuty.

      V paměti přátel se zachovala vzpomínka na vtipnost, řečnické umění, otevřenost, přátelskost doktora Svěráka - vynikal organizačním talentem, schopností vytvořit dobré pracovní prostředí pro spolupracovníky v Mladé generaci lékařské (výborové schůze se konaly ve vlastní klubovní místnosti v zadním traktu hotelu Passage v Brně). Publikoval odborné stati v lékařských časopisech, psal i populární články do denního tisku. Za svůj životní cíl si vytkl vybudování moderní nemocnice ve svém rodišti, tento plán mu nebylo dopřáno splnit.


    • obrazy

      img6974.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit "Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity/Univerzity Karlovy IV."
      "Matriky, Boskovice. Narození 1872–1893"
      "Kvalifikační listina MUDr. Karla Svěráka"
      "In memoriam rodiny MUDr. Karla Svěráka"
      "Společenský almanach Velkého Brna"
      "Nacifikace a moravští lékaři (1939–1945)"


    • osoby

      Gorazd
      spolupráce v době 2. světové války Soběslav Sobek
      spolupráce v odboji v době okupace Jan Sonnevend
      spolupráce v odboji v době okupace


    • partneři

      Marie Svěráková (Janů)


    • děti

      Karel Svěrák
      Iris Svěráková


    • rodiče

      František Svěrák
      Josefa Svěráková (Kosičková)


    • osoba na objektech

      oběti okupace
      pamětní deska: Černopolní 20/03


    • autor

      Menš, JMik


Aktualizováno: 26. 01. 2019

Karel Světák. Foto: Vladimír Zapletal, In memoriam MUDr. Karla Svěráka, Brno 1946.