Koryčany čp. 264 (rodný dům),
Vsetín,
Luhačovice, Osada č. 200,
Brno, Plotní 25

velkoobchodník v Olomouci (doloženo v roce 1909),
restauratér v Luhačovicích (majitel hotelu Přerov),
restauratér v Brně (restaurace U Kočíříků)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 74, řada 2, hrob č. 260–261 (urna vložena do rodinného hrobu 24. 3. 1949, předtím uložena jinde, zatím nemáme místo upřesněno -Menš)

Otakar Kočiřík sloužil od roku 1904 u námořnictva, v roce 1909 byl na trvalé dovolené. K válečnému námořnictvu byl opět povolán na počátku 1. světové války a zařazen na pancéřový křižník S.M.S. Sankt Georg, admirálskou loď Křižníkové flotily. V mnohonárodnostním mužstvu tohoto křižníku bylo zařazeno 629 mužů, z toho 65 Čechů.
Na začátku války zesílil v c. a k. námořnictvu národnostní útisk, zejména mužů slovanských národností. Tehdy vznikla v podpalubí křižníku Sankt Georg tajná česká knihovna, která měla posilovat národní uvědomění našich námořníků. U jejího zrodu stál Otokar Kočiřík, který umožnil z vlastních financí nákup knih, a Tomáš Nitka jako knihovník. Kromě výpůjček knih řídila knihovna i vybírání peněz od námořníků na národní účely. Stala se pro ně rovněž zdrojem informací o válečné situaci. Sankt Georg byl velitelskou lodí se silnou radiostanicí, kam přicházely depeše, vojenské zprávy a informace tiskových agentur. Přes lodního radiotelegrafistu Aloise Brejchu a „knihovníka“ Toma Nitku se svodky zpráv dostávaly s knihami nejen k námořníkům na křižníku, ale i na další válečná plavidla v boce Kotorské, kde kotvila asi třetina rakouského válečného loďstva.
Česká knihovna fungovala v podpalubí admirálského křižníku až do pátku 1. února 1918. Toho dne, v pravé poledne, vypukla na pancéřovém křižníku Sankt Georg vzpoura a k němu se - na smluvené znamení - připojilo na čtyřicet válečných plavidel v boce Kotorské.
Otakar Kočiřík byl zpopelněn v Krematoriu města Brna 3. 10. 1933.

O něm také:
- Marek, Jindřich: Piráti svobody. Čeští námořníci v letech 1918–1921. Cheb, Svět křídel 2002, ISBN 80-85280-85-x.
- Marek Jindřich: Knihovna na křižníku Sankt Georg. O námořnické vzpouře v Boce Kotorské trochu jinak. In: Přísně tajné! Literatura faktu, číslo 6, (2000), s. 59–80.
(Za doplnění informací děkujeme dr. Jarmile Urbanové.)

Rudolf Balák
přítel Antonín Balcar
přítel Alois Brejcha
přítel František Burget
přítel František Burian
přítel
další osoby (5)...

Julie Kočíříková (Habermannová)
sňatek: 23. 11. 1909, Chvalkovice (kostel sv. Barbory); manželství rozloučeno krajským soudem v Olomouci 28. 1. 1922
(první manželka) Anežka Kratochvílová (Vyškovská, ovdovělá Kočíříková)
sňatek: 18. 9. 1922, Uherský Brod (chrám Mistra Jana Husi)
(druhá manželka)

Olga Kočíříková
Augustyn Kočířík

Augustin Kočířík
Marie Kočíříková (Bartošková)

Olga Slámová (Kočíříková)

Plotní
bydliště od 26. 6. 1931, též místo úmrtí, také sídlo jeho restaurace

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
restauratér v Brně; válka a odboj 1914–1919; účastník vzpoury v boce Kotorské; místo posledního odpočinku

Menš, Lik