česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

rakovina

Brno-Židenice, Táborská 155

gymnázium a kadetní škola v Křiževaci (Chorvatsko),
1896–1900 konzervatoř v Záhřebu (hra na housle)

houslista a kapelník u divadla v Záhřebu (1900–1902, 1904–1905, 1906–1907), v Brně (1902–1904, 1907–1908), Pardubicích (1905–1906), v Národním divadle v Praze (1908) a Městském divadle na Královských Vinohradech (do roku 1913),
do roku 1915 ředitelem opery v Sarajevu,
1915–1918 kapelník vojenské hudby pěšího pluku 51 v Praze a posléze na dalších místech, nejdéle v polském Lublinu.
Od 1. 7. 1919 kapelník vojenské hudby pěšího pluku 26 v Bánskej Bystrici a pěšího pluku 25 v Lučenci,
1924–1927 zástupce šéfa a následně šéf opery Slovenského národního divadla v Bratislavě,
1927–1928 šéf opery Východoslovenského národního divadla v Košicích,
od roku 1929 v Československém rozhlase Praha,
v roce 1934 jmenován ředitelem stanice v Košicích,
za okupace působil v Praze-Karlíně (1938–1940),
od roku 1940 až do své smrti šéf provozu rozhlasu v Brně (v matrice úmrtí uveden jako „ředitel Radiojournalu“)

Divadelné združenie v Banskej Bystrici (1919–1924)

Vynikající houslista, klavírista, zručný dirigent, organizátor, člověk, který dokázal svými lidskými vlastnostmi i svým nadšením získávat spolupracovníky i veřejnost všude, kde působil.
Například v Banské Bystrici za svého působení zorganizoval divadelní sdružení s cílem nastudovat a provést operní a operetní tituly. V činnosti jej podporovala i manželka, výborná sopranistka, která ztvárnila titulní postavy v jeho inscenacích. Poprvé se publiku soubor představil 6. 1. 1920 operetou Rudolfa Piskáčka „Osudný manévr“, její úspěch spojený i s finančním ziskem umožnil nastudování opery Giuseppe Verdiho „Carmen“ již 6. 12. 1920. Do roku 1923 nastudovali a provedli další tituly, opery Viléma Blodka „V studni“ (1922) a Giuseppe Verdiho „La Traviata“ (1923), či operety Franze von Suppé „Fatinica“ (1922) a Felixe Albiniho „Baron Trenck“. Na představení chodili nejen Slováci a Češi, ale přicházeli i Maďaři, takže již v roce 1920 si dobový tisk všímal, že svou činností pomáhá stmelovat veřejnost ve městě. Když v roce 1924 odcházel do Bratislavy, obyvatelé Banské Bystrice se s ním velice těžko loučili.
Zpopelněn v Krematoriu města Brna 22. 12. 1942.

zobrazit

František Procházka
spolupráce

Ella Holečková (Küpflerová)

Táborská
bydliště v době úmrtí

Mal, Menš