po nákaze tyfem

28. července 1901 v Brně vysvěcen na kněze

v roce 1969 na kapličce v Nesovicích mu byla odhalena pamětní deska,
jeho jméno je připomenuto na pomníku obětí 2. světové války před klášterem v Nové Říši

dva roky byl kaplanem ve Stonařově, odkud 19. srpna 1902 žádal o přeložení,
jeden rok pak působil jako kaplan v Brně - Komárově v kostele sv. Jiljí,
2. srpna 1903 přijat do kanonie premonstrátů v Nové Říši (při obláčce přijal řeholní jméno Pavel),
po noviciátu a vykonání řádových slibů v Nové Říši přešel na krátkou dobu do kláštera v Praze na Strahově,
velmi brzy se však do Nové Říše vrátil a byl zde zvolen převorem kláštera,
13. listopadu 1919 ho papež Benedikt XV. jmenoval opatem kláštera a současně s tímto úřadem dále vykonával funkci převora

tělesné ostatky P. Součka sice spočinuly v hromadném hrobě v Osvětimi, ale věřící z kraje, ve kterém prožil největší část svého života, mu (a také jeho spolubratřím) upravili alespoň symbolický hrob na hřbitově v Nové Říši

Funkci opata vykonával v nelehkých časech, kdy církev prožívala vnitřní krizi po ukončení 1. světové války a v počátečním období po vzniku samostatné Československé republiky. Jako opat a převor v jedné osobě se P. Souček staral především o prosperitu klášterního statku, jehož výnos byl jediným zdrojem obživy celého společenství. Pod jeho vedením se kanonie s velkým úsilím a za nemalých obětí pustila do duchovní i hmotné obnovy kláštera.

Že tato snaha byla úspěšná a přinášela ovoce, svědčí i to, že novoříšským premonstrátům byla svěřena duchovní správa v Brně-Židenicích. Ti zde v roce 1932 zahájili stavbu nového kostela. Jeho projekt je na svou dobu velmi moderní a i dnes splňuje po stránce umělecké i funkční ta nejpřísnější měřítka. Kostel byl dokončen v roce 1935 a zasvěcen sv. Cyrilu a Metoději. U kostela byl pak zřízen rovněž řeholní dům, později (v roce 1936) byli řeholníci tohoto kláštera pověřeni otcem biskupem k duchovní správě brněnské farnosti Zábrdovice.

Opat Souček při své náročné službě nezapomínal ani na rodnou obec a farnost, ze které pocházel. Pokud mu to bylo možné, rád navštěvoval své rodiště. Svůj vztah k rodnému kraji také prokázal tím, že byl mecenášem stavby nové kapličky sv. Jana Nepomuckého v Nesovicích. Tímto činem chtěl něco vykonat ke cti a chvále Boží v roce, kdy dokončil 60 let svého věku a 35 let kněžství.
Po atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha byl klášter v Nové Říši dne 29. května 1942 přepaden ozbrojenými příslušníky SS a premonstráti odvezeni nejprve do Jihlavy, odkud byli o něco později převezeni do Kounicových kolejí v Brně a nakonec transportováni do Osvětimi. Tam P. Pavel Jan Souček po nákaze tyfem dne 28. ledna 1943 zemřel.

Svou prací se opat Souček nemalou měrou zasloužil i o zachování skutečně významné klášterní knihovny založené již v 15. století.
Nemalou zásluhou opata Součka bylo i to, že v dobách velkých hospodářských krizí po 1. světové válce a ve třicátých letech minulého století mohl být klášter i zdrojem stálé obživy celé řadě rodin zdejšího chudého koutu Českomoravské vysočiny.

Michael Daniel Marave
poslední opat kláštera premonstrátů v Zábrdovicích

Kostel sv. Cyrila a Metoděje
Gajdošova 99/2684
opat kanonie premonstrátů, novoříšští premonstráti zahájili stavbu kostela Kostel sv. Jiljí a benediktinské proboštství
Lužná
v letech 1902–1903 zde působil jako kaplan

Ma