Vilém Jan Adam Voříkovský
* 24.5.1852 Vrchlabí † 9.7.1928 Brno
ministerský rada v Brně
z Kundratic
Štítů, Loštic, Moravičan, Police, Třeštiny, Pavlova, Postřelmova a dalších obcí
v roce 1874 absolvoval práva v Praze
rytíř řádu železné koruny III. třídy (dědičný korouhevník království českého)
působil na okresních hejtmanstvích v Plzni, Místku, Litovli, byl místodržitelským tajemníkem v Brně, hejtmanem v Zábřehu a místodržitelským radou v Brně
člen Matice české
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 23, hrob č. 62–63
Vytvořil genealogickou studii rodu Voříkovských a sepsal svoje rozsáhlé vzpomínky, z nichž citujeme:
„Byl jsem dítětem šťastným, ačkoliv rodiče žili v poměrech peněžně hodně stísněných. Nenaříkal jsem nikdy na stravu, byl královsky šťasten, dostal-li jsem nějaký dar a nenapadlo mi, abych na jedno nebo druhá si stěžoval. Výchovu mou řídila moje nezapomenutelná matka (Aloisie Monika Kroužilková) takřka výhradně, poněvadž otec, hlavně pokud jsme byli v Praze, času neměl zabývati se vychováním.
Matka byla s poměry úplně spokojena a docela šťastna, otec co se života rodinného týká sice také, ale byl by se rád viděl v peněžních poměrech lepších. Příčinou toho bylo nejspíše, že jako mladík byl moc u svého strýčka Theumera, bohatého to advokáta, bratra babiččina. Tam viděl, jak se u rozumných boháčů žije a toužil asi po podobném.
Nadání prý jsem měl velmi dobrého, že neměl lepších výsledků školních, zavinila moje roztržitost. Matka mne učila milovati přírodu a umění. Já byl jejím podařeným žákem a myslil jsem na vše možné mimo školu. Bylo-li moje nadání malířské a hudební slabší tím vinno nebo učitelé, kteří nechutně vyučovali, nechci posouditi, práce dal jsem si dost, ale bez úspěchu. Od matky učil jsem se též milovati staré dějiny a ty byly mým koníčkem. Záliba pro dějepis mne neopustila do stáří.
...
Bouřlivý rok 1848 zůstal matce v živé paměti. Bratr František byl u národní gardy. Bedřich a Augustin u Svornosti. Průběh bouří pražských znala matka důkladně, jednou mi vykládala, že byla se známými slečnami zejména se slečnou Palackou, později paní Riegrovou na barikádách. O zastřelení majora Vandermüllera vykládala též, o smrti kněžny Windischgrätzové to, že se neví, zastřeli-li ji vzbouřenci nebo vojáci. Mladší bratři matčini unikli pronásledování útěkem na venek. Bratranec matčin František Ratzenbek, medik, byl zatčen, dovedl však dokázati svou nevinu, ačkoliv byl na začátku hnutí mezi předáky.
(Informace pro naši encyklopedii poskytl dne 20. 6. 2017 doc. dr. Ing. Petr Brunecký, děkujeme.)
Archivní pramen
Marie Anna Voříkovská (Vrtalová)
sňatek: 8. 1. 1883 v Litovli
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
ministerský rada v Brně; místo posledního odpočinku
blat
Máte více informací?
Napište nám, prosím. Děkujeme.