po maturitě na biskupském gymnáziu v Brně v roce 1949 vstoupil do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě (14. srpna 1949),
v roce 1950 zde zažil zrušení řádu komunistickým režimem, po internaci v Bohosudově dokončil noviciát již tajně v Brně,
po soukromém studiu filozofie a teologie byl 12. ledna 1968 tajně vysvěcen na kněze,
díky politickému uvolnění během pražského jara mohl navštívit Rakousko a věnovat se po tři semestry studiu na Teologické fakultě innsbrucké univerzity,
věčné sliby v jezuitském řádu složil 15. srpna 1972

po dokončení noviciátu pracoval jako konstruktér až do roku 1959, kdy byl zatčen a uvězněn (za to, že soukromě studoval a usiloval o „tajné“ svěcení na kněze ve skupině jezuitů odsouzen na pět let),
po amnestii v roce 1960 byl propuštěn a poté pracoval jako dělník u zedníků a pokrývačů do roku 1968 (kdy odjel dostudovat teologii do rakouského Innsbrucku),
po jeho návratu do Československa se podařilo vyjednat jeho zařazení do duchovní správy v brněnské diecézi,
nejprve působil v Brně u minoritů,
1970 až 1976 – kaplan v Ivančicích,
1976 až 1990 – duchovní správce: v Dolních Věstonicích, Horních Věstonicích, Strachotíně (kde ve skrytu vykonával funkci novicmistra),
po oficiálním znovuobnovení řádu působil ještě rok jako novicmistr na Svatém Hostýně (1990 až 1991),
1991 až 1995 – farář ve Štěpánově u Olomouce, v Hnojicích a v Moravské Hůzové,
v roce 1995 se vrátil na Hostýn, kde se stal rektorem baziliky a představeným jezuitské komunity

Matice svatohostýnská

hřbitov na Svatém Hostýně

Kostel sv. Janů a klášter minoritů
Minoritská
místo jeho působení v duchovní správě začátkem sedmdesátých let 20. století

Ma