zahynul v káznici

Zlín, Lipová 1646 (v roce 1938)

jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí 2. světové války ve Zlíně, Komenského sad,
jeho značka OK2CP je uvedena v Síni slávy značky OK na WEBu ČRK

pracoval jako vedoucí ve firmě Baťa

ČAV (člen výboru odbočky ve Zlíně), volací znak OK2CP

Koncesi pro vysílání měl od roku 1938. Byl nadšeným radioamatérem, členem výboru odbočky ČAV ve Zlíně.
Zapojil se do odboje a dal k dispozici své znalosti amatéra vysílače ve prospěch ilegální skupiny. Jeden z organizátorů odbojové skupiny ON ve Zlíně, učitel Otto Ludvík, požádal Šimáka o spolupráci. Šimák nejdříve opravil nefunkční vysílač skupiny, pak vyrobil další a v lese u Uherského Hradiště školil členy odbojové skupiny v obsluze vysílače.
Karel Šimák byl gestapem zatčen 23. srpna 1940 a uvězněn v Uherském Hradišti, odtud převezen do Sušilových kolejí v Brně a postupně přes několik věznic do Briegu, kde dotrpěl 7. května 1944. Doma zanechal nemocnou ženu a tři děti. Manželka zemřela ještě před ním, v roce 1943. O výchovu pozůstalých tří dětí se postaral jeho bratr Bohumil Šimák. Značka OK2CP je uvedena v Síni slávy značky OK na WEBu ČRK. Vzpomínka zlínských amatérů na něj byla uveřejněna v časopise „Krátké vlny“ v roce 1946.
(Informace pro naši encyklopedii poskytl Ing. Ladislav Polák, děkujeme.)

zobrazit

Otto Ludvík
spolupráce v odboji

Bohumil Šimák

Menš