ještě před nástupem komunistického režimu podával narkózu v nemocnici milosrdných bratří v Praze Na Františku původním způsobem br. Celestýna Opitze

11. července 1946 vstoupil do řádu milosrdných bratří v Praze,
8. prosince 1947 složil své první sliby,
studium na zdravotní škole

v roce 2010 mu byla udělena Cena Celestýna Opitze za jeho celoživotní dílo při naplňování hospitality sv. Jana z Boha v péči o nemocné, věrnost řádu milosrdných bratří i v době pronásledování církve a vzor ve službě nemocným a v řádovém životě

v roce 1943 byl poslán do tábora nucených prací do továrny na opravu letadel v Breslau (dnešní Wroclav), zde se poprvé setkal s komunitou milosrdných bratří,
po studiu na zdravotní škole působil v Nemocnici Milosrdných bratří v Praze jako ošetřovatel, anesteziolog a instrumentář na operačním sále,
v roce 1960 musel na příkaz komunistického režimu se svými spolubratry nemocnici a konvent opustit,
v letech 1960–1968 byl komunistickým režimem přidělen do tábora nucených prací v Broumově jako údržbář v textilním závodě, roku 1968 se vrátil ke komunitě v Brně a pracoval u nemocných ve velkém (dnešním koncertním sále) v nemocnici U milosrdných bratří,
v letech 1980–1992 byl po čtyři období zvolen provinciálem Českomoravské provincie řádu milosrdných bratří,
v letech 1992–1997 převor konventu ve Valticích,
roku 1999 odešel zpět do Brna a mezi roky 2004 a 2007 působil jako převor brněnského konventu

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 13, hrob č. 40–44

Vojtěch Václav Málek
řeholní spolubratr Celestýn František Xaver Opitz
milosrdný bratr, lékař, průkopník éterové narkózy v českých zemích

Kostel sv. Leopolda a klášter Milosrdných bratří
Vídeňská
místo jeho působení v duchovní správě a místo posledního rozloučení Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
milosrdný bratr; místo posledního odpočinku

Ma