Brno-Bohunice

technický úředník v Kontrolní službě radiolokační v Brně, po jejím zrušení pracoval u odrušovací služby

radioamatér, volací znak OK2HY (povolení pro amatérské vysílání měl od roku 1937, po válce se je obnovil)

Odbojovému hnutí poskytl své zkušenosti rádiového mechanika, sestrojil pět souprav přenosných stanic, umístěných v kufrech. Pomohl řešit některé technické problémy vysílače, který sestrojil Jan Habrda. Podílel se na výběru umístění vysílače a prověřil jeho funkčnost na statku v Křetíně. Spolupracoval zejména s Janem Habrdou a Gustavem Košuličem.
Gestapem zatčen 15. 4. 1941. Souzen ve skupině Vladislava Bobáka, hlavní líčení u Lidového soudního dvora v Berlíně probíhalo ve dnech 11. a 12. 11. 1942.
Horkému nebyla prokázána odbojová činnost, odsouzen k trestu pěti let káznice za „opomenutí učinit udání o záměru velezrady a zemězrady“. Vězněn byl v Praze na Pankráci, v Drážďanech, Berlíně, Straubingu, přežil pochod smrti z Dachau do Mauthausenu, osvobozen Američany poblíž Landshutu.
(Informace pro naši encyklopedii doplnil pan Ladislav Polák, děkujeme.)

Vladislav Bobák
společně souzeni Marta Delamová
společně souzeni Jan Fichtel
společně souzeni Jan Habrda
společně souzení František Havelka
společně souzeni
další osoby (4)...

František Horký

Kejbaly
v domě č. 80 pracoviště u KSR (původně Vinohrady 54)

Menš, Kopin