Ignác Eduard Fanfrdla

česká

Rakousko-Uhersko, ČSR

Náměšť nad Oslavou čp. 69 (rodný dům),
Brno, Babákovo náměstí 7

I. české státní klasické gymnázium v Brně,
po maturitě vstoupil 14. 9. 1913 do noviciátu řádu sv. Augustina na Starém Brně,
5. 7. 1918 vysvěcen na kněze,
Právnická fakulta UK v Praze, v roce 1919 přestoupil na MU v Brně (studium nedokončil),
1927–1928 Teologická fakulta univerzity v Innsbrucku (studium nedokončil)

Československý válečný kříž 1939,
medaile Za zásluhy I. stupně

za svou všestrannou činnost jmenován konzistorním a biskupským radou,
získal pamětní odznak II. národního odboje

kooperátor starobrněnské farnosti,
katecheta na českých a německých školách na Starém Brně,
kněz sv. Augustina ze starobrněnského kláštera,
farář u sv. Augustina v Brně (nynější náměstí Míru),
od roku 1961 administrátor v Kobylí,
v období pražského jara, kdy se politické poměry ve společnosti uvolnily, se vrátil na Staré Brno, uvažovalo se o jeho dalším působení ve farnosti sv. Augustina, k tomu již nedošlo

ČSL (do února 1948)

Čs. Orel, na VI. valném sjezdu Orla 1934 zvolen jeho prvním ústředním jednatelem, tuto funkci vykonával až do svého zatčení gestapem

1945–1948 náměstek předsedy Zemského národního výboru pro Zemi moravskoslezskou v Brně, předseda krajské lidové rady ČSL v Brně, předseda Cyrilometodějské záložny v Brně a první náměstek brněnského starosty

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 16, hrob č. 1–5, hrobka řádu augustiniánů

Gestapem zatčen 1. 9. 1939 v Brně v rámci akce Albrecht der Erste. Zatčení předcházela orelská pouť na Svatém Hostýně, kde v srpnu 1939 přednesl před šedesáti tisíci poutníků vlastenecký projev. Převezen na Špilberk, odtud 8. září transportován do KT Dachau, od 27. 9. 1939 do Buchenwaldu. Znovu převezen 23. 5. 1942 do Dachau, odkud byl dopraven 9. 2. 1944 do Brna, zřejmě k nějakým dodatečným výslechům, znovu 26. 4. 1944 v Dachau. Vězněn až do konce války.

V době těsně před únorovými událostmi 1948 mu předal dr. Jaroslav Pecháček (tajemník Msgre. Šrámka) obnos 100 000 korun pro potřeby Orla, případně pro jiné vhodné využití. Po zrušení orelské organizace a jejím sloučení se Sokolem půjčil K. Fanfrdla část peněz různým osobám v nouzi a 70 000 korun věnoval opatovi svého kláštera P. Švandovi na zaplacení daně. Okresní soud v Brně však toto jednání zhodnotil jako zpronevěru a 15. 6. 1949 jej odsoudil na dva roky do vězení.
Po propuštění žil pod stálým dohledem StB.
Od roku 1951 byl podezříván z rozsáhlé podvratné činnosti na Brněnsku. S faráři z okolí Brna měl jednat o tajných záležitostech a vyměňovat si s nimi různé spisy. Dále měl do kázání vkládat protistátní témata. Protože StB nezjistila žádnou podvratnou činnost, byl svazek, který na něj od roku 1954 vedli, v roce 1956 ukončen.
V roce 1961 byl donucen opustit svou farnost a stal se administrátorem v obci Kobylí.

zobrazit

Jan Pospíšil
K. Fanfrdla byl smutečním řečníkem na pohřbu J. Pospíšila za brněnskou městskou radu

Antonín Fanfrdla
Anna Fanfrdlová (Matoušková)

Babákovo náměstí
bydliště

Bazilika Nanebevzetí Panny Marie
Mendlovo náměstí 1/157
místo jeho působení v duchovní správě Kostel sv. Augustina
náměstí Míru 7/377
místo jeho působení v duchovní správě Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
kněz; místo posledního odpočinku

1. 9. 1939
Akce Albrecht der Erste v Brně
zatčený v Brně

Menš, Ma, mát