Václav Meluzin

* 23.11.1905 Šošůvka (okres Blansko) – † 18.12.1941 Mauthausen


válka a odboj 1938–1945; oběti okupace; první stanné právo


národnost

česká


státní příslušnost

Rakousko-Uhersko, ČSR


zajímavé okolnosti

odsouzen stanným soudem v Brně 30. 9. 1941 pro rušení veřejného pořádku a bezpečnosti k předání gestapu a zabavení veškerého majetku


příčina úmrtí

zahynul v koncentračním táboře


bydliště

Šošůvka čp. 116 (doloženo v roce 1910),
Brno-Židenice, Pod vinohrady (Unter den Weinbergen) 16


vzdělání

měšťanská a pokračovací škola,
odborné večerní kurzy,
vyučen kolářem


vyznamenání a pocty

Československý válečný kříž 1939 in memoriam (8. 6. 1946)


jiné pocty

jeho jméno je uvedeno na pomníku obětí světových válek v Šošůvce


zaměstnání

kolář (vyučen v dílně svého otce)
později autokarosář u různých firem,
od roku 1934 Zbrojovka v Brně


politická orientace

KSČ(?)


poznámky

Pocházel z rodiny kolářské mistra Jana Meluzina ze Šošůvky. Rodiče vlastnili také polní hospodářství, nejdříve bydleli u rodičů matky, později si postavili vlastní dům s kolářskou dílnou. Rodina měla celkem sedm dětí.
Zatčen 16. 8. 1941 pro činnost v levicovém odboji (referát II A brněnského gestapa), vězněn v Brně, v Kounicových kolejích, blok B, místnost č. 57.
Dne 8. 10. 1941 převezen do koncentračního tábora Mauthausen (blok 10, světnice I) a zde 18. 12. 1941 v 10 hodin 20 minut zemřel (takto uvedeno v úmrtním oznámení, které obdržela rodina).



pojmenované ulice

Meluzínova (Židenice)


prameny, literatura

partneři

Marie Meluzinová (Fleková)
sňatek: 6. 9. 1934





ulice

Pod vinohrady (Unter den Weinbergen)
bydliště (dnes Viniční)


osoba na objektech

oběti zaměstnanců Zbrojovky
pomník: Lazaretní 7/01


události

30. 9. 1941
Popravy v prvním stanném právu v Brně (úterý 30. září)
stanným soudem odsouzen k předání gestapu


Menš


Aktualizováno: 21. 11. 2020