Matěj Mikšíček

Matěj Mikšíček

• * 3.2.1815 Toužín (dnes součást Dačic) – † 12.3.1892 Brno

• ---

• železniční úředník, herec, vydavatel pohádek, redaktor českých novin, vlastenec a folklorista

• ---

• rodné jméno

  Matěj Mirovít Mikšíček

• národnost

  česká

• státní příslušnost

  Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

• ---

• zajímavé okolnosti

  Přátelil se s Františkem Klácelem, po jeho odchodu do Ameriky s ním udržoval písemný kontakt.
  Ke jménu Matěj si přidal jméno Mirovít.
  
  Stal se jedním z prvních sběratelů pohádek a pověstí na Moravě. Hodnota jeho sbírek je však považována za nevyrovnanou.

• ---

• bydliště

  Brno, Františkovo koliště č. 9 (dnes Koliště)

• ---

• vzdělání

  gymnázium ve Znojmě, Hradci Králové a v Litomyšli,
  filosofická fakulta v Budapešti a v Brně,
  chirurgie ve Vídni

• ---

• dílo

  zobrazit Již za studií se stal dopisovatelem do Květů.
  V roce 1843 redigoval Časopis pro lid, pořádal kalendář Domácí přítel, stal se redaktorem Moravských novin, Moravské Orlice, Týdeníku, Moravie aj.
  
  Byl sběratelem a vydavatelem národních pohádek a pověstí, vydal např.:
  - Sbírka pověstí moravských a slezských, Brno 1843–1844.
  - Národní báchorky, Znojmo 1845.
  - Pohádky a pověsti lidu moravského, Brno 1847.
  - Národní pohádky a pověsti moravské a slezské, které vyšly pod názvem "Sebrané spisy", Praha 1888–1889.
  
  Vydal také několik satiricko-politických brožur, propagoval řemeslnické školství, psal proti odrodilství, v roce 1848 se zúčastnil Slovanského sjezdu v Praze.
  Jako panslavista působil na Slovensku, byl zpravodajem ve Štúrových povstáních, za svou činnost byl stíhán zatykačem.
  Napsal paměti "Bublinka ze života moravského", které však zůstaly v rukopisné podobě.

• ---

• zaměstnání

  v Brně vstoupil po studiích krátce do alumnátu, pak se stal knihkupeckým učněm v Olomouci, příručím ve Wimmerově knihkupectví v Brně,
  do roku 1865 pobýval na různých místech jako železniční úředník Severní dráhy,
  na penzi se vrátil do Brna

• politická orientace

  přináležel ke křídlu radikálních demokratů,
  vystupoval proti moravským separatistům

• ---

• hrob

  Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 43, hrob č. 73

• ---

• poznámky

  Po porážce revoluce roku 1848 byl pronásledován, skrýval se před zatčením ve Vídni, kde se však zapojil do dalších revolučních bojů. Zúčastnil se slovenské výpravy proti košutovským Maďarům.

• ---

• obrazy

  

• ---

• pojmenované ulice

  Mikšíčkova (Židenice)
  

• ---

• prameny, literatura

  zobrazit "Bublinka ze života moravského. Paměti Matěje Mikšíčka (K vydání připravil, úvodní studií, poznámkami a rejstříky opatřil Zdeněk Fišer)"
  "Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část"
  "Jak se dělalo národní obrození aneb historky Matěje Mikšíčka o sobě samém, o přátelích i nepřátelích, o Brnu a Moravě 30. a 40. let 19. století"
  "Jak se dělalo národní obrození aneb historky Matěje Mikšíčka o sobě samém, o přátelích i nepřátelích, o Brnu a Moravě 30. a 40. let 19. století"
  "Dějiny města Brna"
  "Úmrtní protokol z roku 1892"
  "Matrika oddaných z let 1838-1868"
  "Průvodce po Státním archivu v Brně"
  "Pozůstalost Matěje Mikšíčka"
  "Mährens Männer der Gegenwart. Dichter, Schriftsteller, Journalisten, Musiker, Maler, Bildhauer, Schauspieler etc."
  "Průvodce brněnskými hřbitovy. Hroby význačných českých lidí"
  "Žili a pracovali v Brně"
  

• ---

• osoby

  František Matouš Klácel
  přítel

• ---

• partneři

  Anna Veronika Mikšíčková (Vrbíková (Werbichova))
  sňatek: 21. 8. 1853

• ---

• děti

  Marie Mikšíčková (Mikšíčková)
  

• ---

• ulice

  Koliště
  bydliště (tehdy Františkovo koliště)

• ---

• stavby

  Ústřední hřbitov města Brna
  Vídeňská 96
  místo posledního odpočinku

• ---

• události

  28. 10. 1848
  Slavnostní otevření Ústavu pro zanedbanou mládež

• ---

• související odkazy

  mapa
  

• ---

• autor

  Rč, Jord