Matěj Mikšíček

* 3.2.1815 Toužín (dnes součást Dačic) – † 12.3.1892 Brno

železniční úředník, herec, vydavatel pohádek, redaktor českých novin, vlastenec a folklorista

rodné jméno

Matěj Mirovít Mikšíček

národnost

česká

státní příslušnost

Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko

zajímavé okolnosti

Přátelil se s Františkem Klácelem, po jeho odchodu do Ameriky s ním udržoval písemný kontakt.
Ke jménu Matěj si přidal jméno Mirovít.
Stal se jedním z prvních sběratelů pohádek a pověstí na Moravě. Hodnota jeho sbírek je však považována za nevyrovnanou.

bydliště

Brno, Františkovo koliště č. 9 (dnes Koliště)

vzdělání

gymnázium ve Znojmě, Hradci Králové a v Litomyšli,
filosofická fakulta v Budapešti a v Brně,
chirurgie ve Vídni

dílo

zobrazit

Již za studií se stal dopisovatelem do Květů.
V roce 1843 redigoval Časopis pro lid, pořádal kalendář Domácí přítel, stal se redaktorem Moravských novin, Moravské Orlice, Týdeníku, Moravie aj.

Byl sběratelem a vydavatelem národních pohádek a pověstí, vydal např.:
- Sbírka pověstí moravských a slezských, Brno 1843–1844.
- Národní báchorky, Znojmo 1845.
- Pohádky a pověsti lidu moravského, Brno 1847.
- Národní pohádky a pověsti moravské a slezské, které vyšly pod názvem "Sebrané spisy", Praha 1888–1889.

Vydal také několik satiricko-politických brožur, propagoval řemeslnické školství, psal proti odrodilství, v roce 1848 se zúčastnil Slovanského sjezdu v Praze.
Jako panslavista působil na Slovensku, byl zpravodajem ve Štúrových povstáních, za svou činnost byl stíhán zatykačem.
Napsal paměti "Bublinka ze života moravského", které však zůstaly v rukopisné podobě.

zaměstnání

v Brně vstoupil po studiích krátce do alumnátu, pak se stal knihkupeckým učněm v Olomouci, příručím ve Wimmerově knihkupectví v Brně,
do roku 1865 pobýval na různých místech jako železniční úředník Severní dráhy,
na penzi se vrátil do Brna

politická orientace

přináležel ke křídlu radikálních demokratů,
vystupoval proti moravským separatistům

hrob

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 43, hrob č. 73

poznámky

Po porážce revoluce roku 1848 byl pronásledován, skrýval se před zatčením ve Vídni, kde se však zapojil do dalších revolučních bojů. Zúčastnil se slovenské výpravy proti košutovským Maďarům.

obrazy

pojmenované ulice

Mikšíčkova (Židenice)

prameny, literatura

zobrazit

Monografie

"Bublinka ze života moravského. Paměti Matěje Mikšíčka (K vydání připravil, úvodní studií, poznámkami a rejstříky opatřil Zdeněk Fišer)"

"Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část."

"Dějiny města Brna"

článek v odborném periodiku

"Jak se dělalo národní obrození aneb historky Matěje Mikšíčka o sobě samém, o přátelích i nepřátelích, o Brnu a Moravě 30. a 40. let 19. století"

Recenze v odborném periodiku