* 3.2.1815 Toužín (dnes součást Dačic) † 12.3.1892 Brno
železniční úředník, herec, vydavatel pohádek, redaktor českých novin, vlastenec a folklorista
rodné jméno
Matěj Mirovít Mikšíček
národnost
česká
státní příslušnost
Rakouské císařství, Rakousko-Uhersko
-
zajímavé okolnosti
Přátelil se s Františkem Klácelem, po jeho odchodu do Ameriky s ním udržoval písemný kontakt.
Ke jménu Matěj si přidal jméno Mirovít.
Stal se jedním z prvních sběratelů pohádek a pověstí na Moravě. Hodnota jeho sbírek je však považována za nevyrovnanou.-
bydliště
Brno, Františkovo koliště č. 9 (dnes Koliště)
-
vzdělání
gymnázium ve Znojmě, Hradci Králové a v Litomyšli,
filosofická fakulta v Budapešti a v Brně,
chirurgie ve Vídni-
dílo
zobrazit Již za studií se stal dopisovatelem do Květů.
V roce 1843 redigoval Časopis pro lid, pořádal kalendář Domácí přítel, stal se redaktorem Moravských novin, Moravské Orlice, Týdeníku, Moravie aj.
Byl sběratelem a vydavatelem národních pohádek a pověstí, vydal např.:
- Sbírka pověstí moravských a slezských, Brno 1843–1844.
- Národní báchorky, Znojmo 1845.
- Pohádky a pověsti lidu moravského, Brno 1847.
- Národní pohádky a pověsti moravské a slezské, které vyšly pod názvem "Sebrané spisy", Praha 1888–1889.
Vydal také několik satiricko-politických brožur, propagoval řemeslnické školství, psal proti odrodilství, v roce 1848 se zúčastnil Slovanského sjezdu v Praze.
Jako panslavista působil na Slovensku, byl zpravodajem ve Štúrových povstáních, za svou činnost byl stíhán zatykačem.
Napsal paměti "Bublinka ze života moravského", které však zůstaly v rukopisné podobě.-
zaměstnání
v Brně vstoupil po studiích krátce do alumnátu, pak se stal knihkupeckým učněm v Olomouci, příručím ve Wimmerově knihkupectví v Brně,
do roku 1865 pobýval na různých místech jako železniční úředník Severní dráhy,
na penzi se vrátil do Brnapolitická orientace
přináležel ke křídlu radikálních demokratů,
vystupoval proti moravským separatistům-
hrob
Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 43, hrob č. 73
-
poznámky
Po porážce revoluce roku 1848 byl pronásledován, skrýval se před zatčením ve Vídni, kde se však zapojil do dalších revolučních bojů. Zúčastnil se slovenské výpravy proti košutovským Maďarům.
-
obrazy
-
pojmenované ulice
Mikšíčkova (Židenice)
-
prameny, literatura
zobrazit "Bublinka ze života moravského. Paměti Matěje Mikšíčka (K vydání připravil, úvodní studií, poznámkami a rejstříky opatřil Zdeněk Fišer)"
"Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech, Moravy a Slezska. Biografická část"
"Jak se dělalo národní obrození aneb historky Matěje Mikšíčka o sobě samém, o přátelích i nepřátelích, o Brnu a Moravě 30. a 40. let 19. století"
"Jak se dělalo národní obrození aneb historky Matěje Mikšíčka o sobě samém, o přátelích i nepřátelích, o Brnu a Moravě 30. a 40. let 19. století"
"Dějiny města Brna"
"Úmrtní protokol z roku 1892"
"Matrika oddaných z let 1838-1868"
"Průvodce po Státním archivu v Brně"
"Pozůstalost Matěje Mikšíčka"
"Mährens Männer der Gegenwart. Dichter, Schriftsteller, Journalisten, Musiker, Maler, Bildhauer, Schauspieler etc."
"Průvodce brněnskými hřbitovy. Hroby význačných českých lidí"
"Žili a pracovali v Brně"
-
osoby
František Matouš Klácel
přítel-
partneři
Anna Veronika Mikšíčková (Vrbíková (Werbichova))
sňatek: 21. 8. 1853-
děti
-
ulice
Koliště
bydliště (tehdy Františkovo koliště)-
stavby
Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96
místo posledního odpočinku-
události
28. 10. 1848
Slavnostní otevření Ústavu pro zanedbanou mládež-
související odkazy
-
autor
Rč, Jord
Napište nám, prosím. Děkujeme.
Aktualizováno: 02. 06. 2018
