Encyklopedie dějin města Brna

Miloš Wasserbauer

    Miloš Wasserbauer


    • * 14.6.1907 Svatoslav (okr. Brno-venkov) – † 17.8.1970 Tišnov


    • divadelní a filmový režisér, kameraman, scénický výtvarník, pedagog a zakladatel Operního studia pro studenty JAMU


    • bydliště

      Brno, Smetanova 45


    • vzdělání

      reálné gymnázium v Brně (1925 maturita),
      1926–1930 studium přírodních věd na Masarykově univerzitě v Brně,
      současně soukromé studium hry na housle u profesorů brněnské konzervatoře L. Malého a N. Noppa


    • dílo

      zobrazit REŽIE:

      Ostrava:
      - Maryša (E. F. Burian, 1940)
      a další.

      Brno:
      - Romeo a Julie (J. A. Benda, 1940)
      - Labutí jezero (P. I. Čajkovskij, 1941)
      - Prodaná nevěsta (B. Smetana, 1943)
      - La traviata (G. Verdi, 1946)
      - Figarova svatba (W. A. Mozart, 1947)
      - Aida (G. Verdi, 1948)
      - Mladá garda (J. Mejtus, 1951)
      - Tarasova rodina (D. B. Kabalevskij, 1952)
      - Dalibor (B. Smetana, 1957)
      - Z mrtvého domu (L. Janáček, 1958)
      - Modrovousův hrad (B. Bartók, 1960)
      - Nevěsta messinská (Z. Fibich, 1960)
      - Její pastorkyňa (L. Janáček, 1961)
      - Vojna a mír (S. Prokofjev, 1961)
      - Věc Makropulos (L. Janáček, 1962)
      - Příhody lišky Bystroušky (L. Janáček, 1965)
      - Caesar (G. F. Händel, 1966)
      - Tamerlán (J. Mysliveček, 1967)
      - Píseň o lásce Tristana a Isoldy (F. Martin, 1967)
      - Otello (G. Verdi, 1967)
      - Don Giovanni (W. A. Mozart, 1969)
      - Jana z Arcu na hranici (A. Honegger, 1969)
      a další.

      Bratislava:
      - Carmen (G. Bizet, 1953)
      - Juro Jánošík (J. Cikker, 1954)
      - Čert a Káča (A. Dvořák, 1955)
      - Don Carlos (G. Verdi, 1956)
      - Dalibor (B. Smetana, 1957)
      - Beg Bajazid (J. Cikker, 1957)
      - Svatopluk (E. Suchoň, 1960)
      a další.


    • zaměstnání

      1937–1941 operní režisér Zemského divadla v Brně,
      1939–1951 pedagog na brněnské konzervatoři,
      1943–1944 operní režisér Českého lidového divadla v Brně,
      1944–1946 režisér ostravského divadla,
      1946–1953 a 1960–1970 operní režisér Státního divadla v Brně,
      1953–1960 Slovenské národní divadlo v Bratislavě,
      1957–1970 pedagog na JAMU v Brně


    • čestný hrob

      Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skUP. 25e, hrob č. 13 (náhrobek je dílem Oty Ondrouška a portrétní bustu na náhrobku vytvořil po roce 1970 Karel Zouhar)

    • pojmenováno

      Komorní opera Miloše Wasserbauera (původně Operní studio JAMU )


    • poznámky

      operní režisér vyhraněného uměleckého stylu, znalec a inscenátor Janáčkových oper, propagátor operních novinek na brněnské scéně.

      Po studiích pracoval zdarma na filmech Vladislava Vančury Před maturitou a Vladimíra Úlehly Mizející svět. Poté byl zaměstnán jako kameraman a režisér u brněnské firmy Legiafilm (natáčel většinou reklamní a dokumentární filmy).
      Od roku 1937 pracoval jako operní režisér Zemského divadla v Brně.
      Wasserbauer chápal výkon herce v opeře jako vedoucí složku každé inscenace, jejímž základním stylovým východiskem měl být realismus. Zúžené realistické cítění převládalo v jeho inscenacích z 50. let. Vyšší stylizaci výrazových prostředků nejdříve používal jen v závěrečných jednáních oper. Později se z ní staly skutečně jevištní metafory.
      Od 60. let využíval realismus stále méně a chápe ho jako realismus stále více obohacovaný řečí divadelních metafor. Takto nahlížel na jakoukoliv operu. Jedním ze základních rysů jeho tvorby bylo výrazné napětí mezi historizujícím a aktualizujícím pohledem. Při režii oper nikdy nepoužíval specifické činoherní postupy.
      Jeho osobitý přístup k inscenacím se projevil např. v Příhodách lišky Bystroušky, kdy hlavní postavou učinil stárnoucího Revírníka (1965). Věc Makropulos zase inscenoval na holé scéně s odhalenou jevištní technikou (1962) a Dona Giovanniho nechal zabíjet alter egem (1969).
      Většinu svých nejvyzrálejších inscenací vytvořil na malém jevišti Operního studia JAMU. Operní studio pracovala jako skutečný umělecký soubor, ročně měli až pět premiér s 50 reprízami.


    • obrazy

      img7361.jpg img7362.jpg img7363.jpg


    • prameny, literatura

      zobrazit "Jak jsem je znala. Vzpomínky na významné osobnosti kulturního života spjaté s Brnem "
      "Příběhy brněnských hřbitovů"
      "Brněnské hřbitovy. Průvodce po jejich historii, čestných hrobech města Brna, památkově chráněných náhrobcích a vojenských pohřebištích"
      "Postavy brněnského jeviště I (1884–1984)"


    • partneři

      Věra Wasserbauerová (Zachová, provdaná Strelcová)


    • ulice

      Smetanova
      bydliště v letech 1948–1970


    • stavby

      Ústřední hřbitov města Brna
      Vídeňská 96
      místo posledního odpočinku


    • autor

      Jis, mát


Aktualizováno: 16. 11. 2017

Detail textu na pamětní desce v místě posledního odpočinku Miloše Wasserbauera na Ústředním hřbitově v Brně. Foto Jis, září 2007.