Kolence u Třeboně čp. 29 (rodný dům),
Tišnov (okres Brno-venkov),
Brno

v roce 1877 získal doktorát na pražské univerzitě

čestný člen mnoha spolků a korporací,
čestné občanství mu udělila města a obce (vyjmenováno v rodinném oznámení úmrtí v Lidových novinách): Hranice, Vyškov, Kyjov, Třebíč, Černotín, Kopřivnice, Konice, Jundrov, Kojetín, Hulín, Jevíčko, Tovačov, Bystřice nad Pernštejnem, Jemnice, Královo Pole, Mariánské Hory, Velké Meziříčí, Starý Jičín, Slavkov, Zábřeh nad Odrou

soudní praxe v Olomouci,
v roce 1874 jmenován auskulantem a přeložen do Uherského Hradiště,
advokát v Brně (pracoval u Zemského soudu, poté nastoupil jako koncipient do kanceláře dr. Kusého),
1881–1901 advokát v Tišnově,
v roce 1901 se vzdal advokacie v Tišnově a vrátil se do Brna, aby se mohl věnovat veřejné činnosti

deník Stimmen aus Mähren (spolupracovník od roku 1870),
noviny Našinec (spolupracovník za redakce Josefa Černocha),
spoluzakladatel Politického spolku a Slovanského spolku dělnického v Olomouci,
zakladatel a vydavatel časopisu „Národní hospodář“,
založil „Řečnickou knihovnu“,
Česká společnost národohospodářská (jeden ze zakladatelů),
Spolek Kounicovy studentské koleje českých vysokých škol v Brně,
Pěvecký kroužek Sokola Brněnského (člen),
Moravská Národní rada (předseda),
Ústřední spolek živnostníků moravských (spoluzakladatel),
Ústřední banka československých spořitelen v Brně (člen správní rady),
Hasičská vzájemná pojišťovna v Brně (17. 5. 1900 zvolen prvním náměstkem na ustavující valné hromadě)

Ústřední hřbitov města Brna, Vídeňská 96, skup. 28, hrob č. 45–47 (od 16. 11. 2016)

Proslul jako odvážný řečník ve vídeňském parlamentu, oceňován současníky jako neúnavný bojovník za práva českého národa, na poli školském a národohospodářském. Usiloval zvláště o zvelebení vodního hospodářství na Moravě.
Nemalé zásluhy o město Tišnov si získal za doby svého působení zde: zasloužil se o zavedení českého úřadování v Tišnově, založil zde okrašlovací spolek a studentský feriální spolek Barták. Patřil k prvním organizátorům moravského hasičstva.
V roce 1896 byl zvolen poslancem zemského sněmu moravského v městské skupině přerovské, roku 1897 byl zvolen ve všeobecné kurii jihlavské za poslance do říšské rady. V roce 1906 byl opět zvolen zemským poslancem za městskou skupinu přerovskou, byl přísedícím zemského výboru, kde se zasloužil o založení zemské rady živnostenské.

Pohřeb se konal 12. 9. 1911 ve dvě hodiny odpoledne z chrámu sv. Tomáše v Brně na Ústřední hřbitov.
Jeho osobní fond (G 68) je uložen v MZA v Brně.

zobrazit

Theophil Hansen
T. Hansen navrhl náhrobek rodiny V. Šíleného

Louisa Šílená

Marie Šílená (Lexová, ovdovělá Brůžková)
František Šílený

Tomáš Šílený
Terezie Šílená
Rosina Šílená
František Šílený
Marie Šílená

další sourozenci (2)...

Pekařská
místo úmrtí (č. 53, v zemské nemocnici)

Ústřední hřbitov města Brna
Vídeňská 96/306
advokát, poslanec zemský a říšský, národohospodář; místo posledního odpočinku Železniční most na ulici Vranovská – součást železniční dráhy Tišnov - Brno
Vranovská
Roku 1881 předložil jako první úřadům projekt o propojení Brna s Tišnovem železnicí.

Jis, Menš, LucKub